Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As snow is in summer, and as rain in harvest: so is honor not seemly to a fool.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
As the bird [cometh] to flit away, as the swallow, to fly off: so will an undeserved curse not come [to fulfillment].
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
A whip is for the horse, a bridle for the ass, and a rod for the fool's back.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Do not answer a fool according to his folly, lest thou also become equal unto him.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Answer a fool according to his folly, lest he be wise in his own eyes.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
He choppeth off the feet, and drinketh vexation, that sendeth important messages by the hand of a fool.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Too feebly hang down the thighs on a lame man: so is a parable in the mouth of fools.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
As is the one that bindeth a stone fast in a sling, so is he that giveth honor to a fool.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
[As] a thorn that is come into the hand of a drunkard, so is a parable in the mouth of fools.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
A master injureth all things when he hireth a fool or hireth mere rovers.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As a dog returneth to his vomit, so doth a fool repeat to act in his folly.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
When thou seest a man wise in his own eyes, then is there more hope for a fool than for him.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
The slothful saith, There is a leopard in the way: a lion is between the streets.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
As a door turneth upon its hinges, so doth the slothful upon his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Hath the slothful hidden his hand in the dish, it wearieth him to bring it back again to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
The slothful is wiser in his own eyes, than seven men that can give wise answers.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
As is one that taketh hold of a dog by the ears, so is he that passing by becometh excited about a dispute which concerneth him not.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As one fatigueth himself shooting off firebrands, arrows, and death:
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
So is the man that hath cheated his neighbor, and saith, Behold, I am only jesting.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Where there is no wood, the fire goeth out: so where there is no whisperer, strife is silenced.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
As charcoals are added to burning coals, and wood to fire, so is a contentious man fitted to enkindle a dispute.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of a whisperer are as wounds, and they go down into the innermost chambers of the body.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Like silver dross laid over an earthen vessel, so are burning lips with a bad heart.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
With his lips dissembleth he that hateth, and within himself layeth he up deceit:
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Though he make his voice sound ever so graciously, believe him not; for there are seven abominations in his heart.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
If one's hatred be covered by deception, then shall be laid bare his wickedness before a [whole] assembly.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Whoso diggeth a pit will fall therein; and upon him that rolleth a stone, will it return.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A lying tongue hateth those that are crushed by it; and a flattering mouth prepareth [others'] downfall.
