< Príslovia 25 >

1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Also these are the proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah the king of Judah have collected.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
It is the honor of God to conceal a thing; but the honor of kings is to search out a matter.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
As are the heavens for height, and the earth is for depth, so should the heart of kings be unsearchable.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Take away the dross from the silver, and there will come forth a vessel for the melter.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Take away the wicked from before the king, and his throne will be firmly established in righteousness.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Do not glorify thyself in the presence of the king, and force thyself not into the place of great men;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For better it is that it be said unto thee, “Come up hither,” than that thou shouldst be put lower in the presence of the prince, which thy own eyes have [often] seen.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Do not proceed to a contest hastily, lest [thou know not] what thou wilt have to do at its end, when thy neighbor hath put thee to confusion.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Carry on thy cause with thy neighbor; but lay not open the secret of another:
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Lest he that heareth it put thee to shame, and thy infamy never be removed.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Like apples of gold among figures of silver is a word spoken in a proper manner.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
As an earring of gold, and a pendant of fine gold, so is a wise reprover toward an ear that listeneth.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As the cooling of snow on a harvest-day, so is a faithful messenger to those that send him; for he refresheth the soul of his master.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Like clouds and wind without rain, so is a man that vaunteth falsely of a gift.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh bones.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Hast thou found honey: eat so much as is sufficient for thee: lest thou consume too much of it, and have to vomit it forth.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Make thy foot scarce in the house of thy friend: lest he have too much of thee, and so hate thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A battle-axe, and a sword, and a sharpened arrow is a man that testifieth as a false witness against his neighbor.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Like a broken tooth and a foot out of joint, is confidence in a treacherous man in a time of distress.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
[As] he that taketh off his garment on a cold day, [as] vinegar is upon natron: so is he that singeth songs before an unhappy heart.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If thy enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For though thou gatherest coals of fire upon his head, yet will the Lord repay it unto thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
The north wind bringeth forth rain: so doth secret talking, angry countenances.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
It is better to dwell in the corner of a roof, than with a quarrelsome woman even in a roomy house.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
As cold water is to a fainting soul, so are good news from a far-off country.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Like a turbid spring and a corrupt fountain, is a righteous man that giveth way before the wicked.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
To eat too much honey is not good: so is it honor to set a limit to men's honor.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Like a city that is broken in, and is without walls: so is the man that hath no control over his spirit.

< Príslovia 25 >