< Príslovia 27 >
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Make no boast for thyself of the coming day; for thou knowest not what a day may bring forth.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Let another man praise thee, and not thy own mouth; a stranger, and not thy own lips.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
A stone hath heaviness, and the sand, weight; but a fool's wrath is heavier than both of them.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Fury hath its cruelty, and anger its overwhelming power; but who is able to stand before jealousy?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Better is open reproof than concealed love.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Faithful are the wounds of a friend; but deceptive are the kisses of an enemy.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
The satisfied soul treadeth under foot fine honey; but to the hungry soul every bitter thing is sweet.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
As a bird that wandereth away from her nest, so is a man that wandereth away from his place.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Oil and perfume cause the heart to rejoice, and so do the sweet words of a friend more than one's own counsel.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Thy own friend, and thy father's friend, thou must not forsake; but into thy brother's house enter not on the day of thy calamity: better is a near neighbor than a distant brother.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Become wise, my son, and cause my heart to rejoice, that I may give an answer to him that reproacheth me.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
The prudent foreseeth the evil, and hideth himself; but the simple pass on, and are punished.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Take his garment, for he became surety for a stranger; and on account of an alien woman take a pledge of him.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
When one saluteth his friend with a loud voice, when rising early in the morning, it will be counted a curse to him.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
A continual dropping on a very rainy day and a contentious woman are alike.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
He that would conceal her might conceal the wind, and as [fragrant] oil on his right hand, which would betray itself.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Iron is sharpened by iron: so doth a man sharpen himself on the countenance of his friend.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Whoso guardeth the fig-tree will eat its fruit: so he that watcheth over his master will be honored.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
As the water [showeth] to the face the [reflected] face: so doth the heart of man show itself to man.
20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol )
The nether world and the place of corruption are never satisfied: so are the eyes of man never satisfied. (Sheol )
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
[As] the fining-pot is for silver, and the furnace for gold: so is a man [proved] according to his praise.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Though thou shouldst pound the fool in a mortar, in the midst of grains of wheat with a pestle: still would his folly not depart from him.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Endeavor to know well the appearance of thy flocks, direct thy attention to thy herds;
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
For property endureth not for ever, nor doth the crown remain for all generations.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
When the grass is past, young verdure showeth itself, and then are gathered the herbs of the mountains.
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
The sheep are for thy clothing, and he-goats are the purchase-price of a field.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
And thou wilt have enough of goats' milk for thy food, for the food of thy household, and the support for thy maidens.