Žalmy 106
1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
ALLELUIA. Celebrate il Signore; perciocchè [egli è] buono; Perciocchè la sua benignità [è] in eterno.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
Chi potrà raccontar le potenze del Signore? [Chi] potrà pubblicar tutta la sua lode?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
Beati coloro che osservano la dirittura, Che fanno ciò ch'è giusto in ogni tempo.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
Ricordati di me, o Signore, Secondo la [tua] benevolenza verso il tuo popolo; Visitami colla tua salute;
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
Acciocchè io vegga il bene de' tuoi eletti, [E] mi rallegri dell'allegrezza della tua gente, [E] mi glorii colla tua eredità.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Noi, e i nostri padri, abbiam peccato, Abbiamo operato iniquamente ed empiamente.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
I nostri padri in Egitto non considerarono le tue maraviglie, Non si ricordarono della grandezza delle tue benignità; E si ribellarono presso al mare, nel Mar rosso.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Ma pure [il Signore] li salvò per l'amor del suo Nome, Per far nota la sua potenza;
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
E sgridò il Mar rosso, ed esso si seccò; E li fece camminar per gli abissi, come [per] un deserto.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
E li salvò di man di coloro che li odiavano, E li riscosse di man del nemico.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
E le acque copersero i lor nemici; E non ne scampò pure uno
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Allora credettero alle sue parole; Cantarono la sua lode.
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
[Ma] presto dimenticarono le sue opere; Non aspettarono il suo consiglio;
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
E si accessero di cupidigia nel deserto; E tentarono Iddio nella solitudine.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Ed egli diede loro ciò che chiedevano; Ma mandò la magrezza nelle lor persone.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Oltre a ciò furono mossi d'invidia contro a Mosè, nel campo; [E] contro ad Aaronne, il Santo del Signore.
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
La terra si aperse, e tranghiottì Datan, E coperse il seguito di Abiram.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
E il fuoco arse la lor raunanza; La fiamma divampò gli empi.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Fecero un vitello in Horeb, E adorarono una statua di getto;
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
E mutarono la lor gloria In una somiglianza di bue che mangia l'erba.
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
Dimenticarono Iddio, lor Salvatore, Il quale aveva fatte cose grandi in Egitto;
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
Cose maravigliose nel paese di Cam, Tremende al Mar rosso.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Onde egli disse di sterminarli; Se non che Mosè, suo eletto, si presentò alla rottura davanti a lui, Per istornar l'ira sua che non distruggesse.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Disdegnarono ancora il paese desiderabile; Non credettero alla sua parola.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
E mormorarono ne' lor tabernacoli; Non attesero alla voce del Signore.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Onde egli alzò loro la mano, Che li farebbe cader nel deserto;
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
E che farebbe cader la lor progenie fra le genti, E che li dispergerebbe per li paesi.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Oltre a ciò si congiunsero con Baal-peor, E mangiarono de' sacrificii de' morti;
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
E dispettarono [Iddio] co' lor fatti, Onde la piaga si avventò a loro.
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
Ma Finees si feve avanti, e fece giudicio; E la piaga fu arrestata.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
E ciò gli fu reputato per giustizia, Per ogni età, in perpetuo.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Provocarono ancora [il Signore] ad ira presso alla acque di Meriba, Ed avvenne del male a Mosè per loro.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
Perciocchè inasprirono il suo spirito; Onde egli parlò disavvedutamente colle sue labbra.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
Essi non distrussero i popoli, Che il Signore aveva lor detto;
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Anzi si mescolarono fra le genti, Ed impararono le loro opere;
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
E servirono a' loro idoli, E quelli furono loro per laccio;
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
E sacrificarono i lor figluoli. E le lor figliuole a' demoni;
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
E sparsero il sangue innocente, Il sangue de' lor figliuoli e delle lor figliuole, I quali sacrificarono agl'idoli di Canaan; E il paese fu contaminato di sangue.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
Ed essi si contaminarono per le loro opere, E fornicarono per li lor fatti.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
Onde l'ira del Signore si accese contro al suo popolo, Ed egli abbominò la sua eredità;
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
E li diede in man delle genti; E quelli che li odiavano signoreggiarono sopra loro.
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
E i lor nemici li oppressarono; Ed essi furono abbassati sotto alla lor mano.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
Egli li riscosse molte volte; Ma essi lo dispettarono co' lor consigli, Onde furono abbattuti per la loro iniquità.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
E pure egli ha riguardato, quando [sono stati] in distretta; Quando ha udito il lor grido;
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
E si è ricordato inverso loro del suo patto, E si è pentito, secondo la grandezza delle sue benignità.
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
Ed ha renduti loro pietosi Tutti quelli che li avevano menati in cattività.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
Salvaci, o Signore Iddio nostro, E raccoglici d'infra le genti; Acciocchè celebriamo il Nome della tua santità, [E] ci gloriamo nella tua lode.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
Benedetto [sia] il Signore Iddio d'Israele di secolo in secolo. Or dica tutto il popolo: Amen. Alleluia.
