Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Unto man belong the resolves of the heart; but from the Lord cometh the expression of the tongue.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Every one of the ways of a man is pure in his own eyes; but the Lord measureth the spirits.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Commit unto the Lord thy works, and thy plans will be firmly established.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Every thing hath the Lord wrought for its destined end; yes, even the wicked for the day of unhappiness.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
An abomination of the Lord is every one that is proud of heart: the hand [of God] being against [his] hand, he shall not go unpunished.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Through kindness and truth is iniquity atoned for; and by the fear of the Lord [men] depart from evil.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
When the Lord receiveth in favor a man's ways, he maketh even his enemies to be at peace with him.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Better is a little with righteousness, than great incomes through injustice.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
A man's heart deviseth his way; but the Lord directeth firmly his steps.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
There should be a wise sentence on the lips of the king: his mouth should never commit a trespass in judging.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
A just balance and scales belong to the Lord: his work are all the weights in the bag.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
It should be an abomination to kings to commit wickedness; for through righteousness [alone] can a throne be established.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Righteous lips [should obtain] the favor of kings; and him that speaketh uprightly should they love.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
The fury of a king is like the messengers of death; but a wise man will appease it.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
In the light of the king's countenance there is life; and his favor is as a cloud of the latter rain.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
How much better is it to obtain wisdom than gold! and to obtain understanding is preferable to silver!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
The highway of the upright is to depart from evil: he preserveth his soul that watcheth his way.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Before downfall [goeth] pride, and before stumbling, haughtiness of spirit.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Better is it to be of a humble spirit with the lowly, than to divide spoil with the proud.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
He that reflecteth on a matter wisely will find happiness; and whoso trusteth in the Lord—happiness attend him!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
The wise in heart is called a man of understanding; and the sweetness of the lips increaseth information.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Intelligence is a source of life unto its possessor; but the correction of fools is folly.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
The heart of the wise maketh his mouth intelligent, and upon his lips he increaseth information.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
[Like] the droppings of honey are pleasant sayings, sweet to the soul, and healing to the bones.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
There is many a way which seemeth even before a man, but its end are the ways unto death.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
The desire of the laborer laboreth for him; for his mouth imposeth it on him.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
An ungodly man diggeth up mischief, and on his lips there is as it were a scathing fire.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
A perverse man scattereth strife; and a whisperer separateth confident friends.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
The man of violence misleadeth his neighbor, and maketh him go on a way which is not good.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
He shutteth his eyes to devise perverse things: when he compresseth his lips then hath he fully resolved on evil.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
An ornamental crown is the hoary head, on the way of righteousness can it be found.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
One that is slow to anger is better than a hero; and he that ruleth his spirit, than the conqueror of a city.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
In the lap the lot is cast: but from the Lord cometh the whole of its decision.
