Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Whoso loveth correction loveth knowledge; but he that hateth reproof is brutish.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
The good obtaineth favor of the Lord; but a man of wicked devices will he condemn.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
A man cannot be firmly established by wickedness; but the root of the righteous will not be moved.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
A virtuous woman is a crown to her husband: but as rottenness in his bones is one that bringeth shame [on him].
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
The thoughts of the righteous are justice: the best counsels of the wicked are deceit.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
The words of the wicked are of lying in wait for blood; but the mouth of the upright will deliver them.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
The wicked are suddenly overthrown, and are no more; but the house of the righteous will endure.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
In accordance with his intelligence is a man praised; but he that is perverse of heart will come to be despised.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Better is he that is lightly esteemed who hath a servant, than he that aimeth after honor, and lacketh bread.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
A righteous man careth for the life of his beast; but the mercies of the wicked are cruelty.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
He that tilleth his ground will be satisfied with bread; but he that runneth after idle persons is void of sense.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
The wicked is covetous for the net of evil men; but [God] giveth root to the righteous.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
In the transgression of his lips is the snare of the wicked; but the righteous cometh out of distress.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
From the fruit of his mouth will a man be satisfied with what is good; and the recompense of a man's hands will be brought back unto him.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
The way of a fool is straight in his own eyes; but he that hearkeneth unto counsel is wise.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
The wrath of the fool is known on the very day; but he that concealeth the disgrace is prudent.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
He that uttereth truth announceth righteousness; but a false witness, deceit.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
There is some one that useth words [which are] like the thrusts of a sword; but the tongue of the wise is healing.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
The lip of truth will stand firm for ever; but only for a moment the tongue of falsehood.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Deceit is in the heart of those that contrive evil; but for the counsellors of peace there is joy.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
No wrong can come unawares to the righteous; but the wicked are full of evil.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
An abomination of the Lord are lips of falsehood; but they that deal in faithfulness [obtain] his favor.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
A prudent man concealeth [his] knowledge; but the heart of fools proclaimeth [their] folly.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
The hand of the diligent will bear rule; but the indolent must become tributary.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
If there be care in the heart of man, let him suppress it; and a good word will change it into joy.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
The righteous is more excellent than his neighbor; but the way of the wicked leadeth them astray.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
The indolent roasteth not that which he hath caught in hunting; but the most precious wealth of man is diligence.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
On the path of righteousness there is life; and on her pathway there is immortality,
