Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Verily, verily, I say unto you, He that entereth not by the door into the fold of the sheep, but climbeth up some other way, the same is a thief and a robber.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
But he that entereth in by the door is the shepherd of the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
To him the porter openeth; and the sheep hear his voice: and he calleth his own sheep by name, and leadeth them out.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
When he hath put forth all his own, he goeth before them, and the sheep follow him: for they know his voice.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
And a stranger will they not follow, but will flee from him: for they know not the voice of strangers.
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This parable spake Jesus unto them: but they understood not what things they were which he spake unto them.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Jesus therefore said unto them again, Verily, verily, I say unto you, I am the door of the sheep.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
All that came before me are thieves and robbers: but the sheep did not hear them.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door: by me if any man enter in, he shall be saved, and shall go in and go out, and shall find pasture.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
The thief cometh not, but that he may steal, and kill, and destroy: I came that they may have life, and may have [it] abundantly.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd: the good shepherd layeth down his life for the sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
He that is a hireling, and not a shepherd, whose own the sheep are not, beholdeth the wolf coming, and leaveth the sheep, and fleeth, and the wolf snatcheth them, and scattereth [them]:
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
[he fleeth] because he is a hireling, and careth not for the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd; and I know mine own, and mine own know me,
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
even as the Father knoweth me, and I know the Father; and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
And other sheep I have, which are not of this fold: them also I must bring, and they shall hear my voice; and they shall become one flock, one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
Therefore doth the Father love me, because I lay down my life, that I may take it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
No one taketh it away from me, but I lay it down of myself. I have power to lay it down, and I have power to take it again. This commandment received I from my Father.
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
There arose a division again among the Jews because of these words.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
And many of them said, He hath a devil, and is mad; why hear ye him?
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said, These are not the sayings of one possessed with a devil. Can a devil open the eyes of the blind?
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
And it was the feast of the dedication at Jerusalem: it was winter;
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
and Jesus was walking in the temple in Solomon’s porch.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
The Jews therefore came round about him, and said unto him, How long dost thou hold us in suspense? If thou art the Christ, tell us plainly.
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Jesus answered them, I told you, and ye believe not: the works that I do in my Father’s name, these bear witness of me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But ye believe not, because ye are not of my sheep.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep hear my voice, and I know them, and they follow me:
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
My Father, which hath given [them] unto me, is greater than all; and no one is able to snatch [them] out of the Father’s hand.
30 Já a Otec jedno jsme.
I and the Father are one.
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
The Jews took up stones again to stone him.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Jesus answered them, Many good works have I shewed you from the Father; for which of those works do ye stone me?
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
The Jews answered him, For a good work we stone thee not, but for blasphemy; and because that thou, being a man, makest thyself God.
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Jesus answered them, Is it not written in your law, I said, Ye are gods?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
If he called them gods, unto whom the word of God came (and the scripture cannot be broken),
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
say ye of him, whom the Father sanctified and sent into the world, Thou blasphemest; because I said, I am [the] Son of God?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I do not the works of my Father, believe me not.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
But if I do them, though ye believe not me, believe the works: that ye may know and understand that the Father is in me, and I in the Father.
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
They sought again to take him: and he went forth out of their hand.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
And he went away again beyond Jordan into the place where John was at the first baptizing; and there he abode.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
And many came unto him; and they said, John indeed did no sign: but all things whatsoever John spake of this man were true.
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many believed on him there.
