< Žalmy 95 >

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
Laus cantici ipsi David. [Venite, exsultemus Domino; jubilemus Deo salutari nostro;
2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
præoccupemus faciem ejus in confessione, et in psalmis jubilemus ei:
3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
quoniam Deus magnus Dominus, et rex magnus super omnes deos.
4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
Quia in manu ejus sunt omnes fines terræ, et altitudines montium ipsius sunt;
5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
quoniam ipsius est mare, et ipse fecit illud, et siccam manus ejus formaverunt.
6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
Venite, adoremus, et procidamus, et ploremus ante Dominum qui fecit nos:
7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
quia ipse est Dominus Deus noster, et nos populus pascuæ ejus, et oves manus ejus.
8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
Hodie si vocem ejus audieritis, nolite obdurare corda vestra
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
sicut in irritatione, secundum diem tentationis in deserto, ubi tentaverunt me patres vestri: probaverunt me, et viderunt opera mea.
10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
Quadraginta annis offensus fui generationi illi, et dixi: Semper hi errant corde.
11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Et isti non cognoverunt vias meas: ut juravi in ira mea: Si introibunt in requiem meam.]

< Žalmy 95 >