Skutky Apoštolů 20

1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků, a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.

And after the uproar ceased, Paul having summoned the disciples and having embraced them, he departed to go into Macedonia.

2 A když prošel ty krajiny, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké.

And having passed through those parts, and having exhorted them with many words, he came into Greece.

3 A pobyv tam za tři měsíce, (kdež Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.

And having spent three months there, and a conspiracy having developed against him by Jews, intending to go up into Syria, a decision developed to return through Macedonia.

4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.

And there accompanied him as far as Asia, Sopater a Berean, and of the Thessalonians, Aristarchus and Secundus, and Gaius a Derbean, and Timothy, and the Asians, Tychicus and Trophimus.

5 Ti šedše napřed, dočkali nás v Troadě.

These men, who went ahead, awaited us at Troas.

6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.

And we sailed away from Philippi after the days of unleavened bread, and came to them at Troas within five days, where we stayed seven days.

7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.

And upon the first day of the week, the disciples having come together to break bread, Paul discoursed with them, intending to depart on the morrow. And he prolonged his speech until midnight.

8 A bylo mnoho světel na té síni, kdež byli shromážděni.

And there were considerable lights in the upper floor where we were gathered together.

9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů a vzat jest mrtvý.

And a certain young man named Eutychus sitting in the window, being carried away by deep sleep (Paul discoursing on more), being carried away by sleep, he fell down below from the third floor, and was taken up dead.

10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.

But Paul having come down, he fell on him, and having embraced him he said, Be not troubled, for his life is in him.

11 A vstoupiv, lámal chléb a jedl, a kázaní jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.

And after getting up, and having broken bread and eaten, and having conversed for a considerable time, until dawn, thus he departed.

12 I přivedli toho mládence živého, a byli velice potěšeni.

And they brought the boy alive, and were not a little comforted.

13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; nebo byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.

But we, having gone ahead to the ship, went up to Assos, intending from there to take up Paul, for so it was arranged, he himself intending to go on foot.

14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.

And when he met with us at Assos, having taken him up, we came to Mitylene.

15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne připlavili jsme se k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.

And having sailed from there on the next day, we arrived opposite Chios, and the next day we came near to Samos. And having remained in Trogyllium, on the following day we came to Miletus.

16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné jemu bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.

For Paul determined to sail past Ephesus, so that he might not happen to lose time in Asia. For he was hastening, if it were possible, for him to become at Jerusalem the day of Pentecost.

17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.

And from Miletus having sent to Ephesus, he summoned the elders of the congregation.

18 Kteříž když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýž přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,

And when they came to him, he said to them, Ye know, from the first day in which I stepped in Asia, how I became with you all the time,

19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských,

serving the Lord with all humility, and many tears and trials that befell me by the conspiracies of the Jews.

20 Kterak jsem ničeho nepominul, což by užitečného bylo, abych vám neoznámil, a neučil vás vůbec zjevně i po domích,

How I kept back nothing of these things that are beneficial, not to inform you, and to teach you in public, and from house to house,

21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu, a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.

testifying both to Jews and to Greeks repentance toward God, and faith toward our Lord Jesus.

22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,

And now behold, I, bound in the spirit, am going to Jerusalem, not knowing the things that will happen to me in it,

23 Než že Duch svatý po městech osvědčuje mi, pravě, že vězení a ssoužení mne očekávají.

except that the Holy Spirit testifies from city to city, saying that bonds and afflictions await me.

24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal, a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.

But I make nothing of the matter, nor do I hold my life precious to myself, so as to fully complete my course with joy, and the ministry that I received from the Lord Jesus, to solemnly testify the good news of the grace of God.

25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.

And now behold, I have seen that ye will no longer see my face, ye all among whom I passed through preaching the kingdom of God.

26 Protož osvědčujiť vám v dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.

Therefore I solemnly declare to you this day, that I am clean from the blood of all men.

27 Nebo jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.

For I did not withdraw from declaring to you the whole plan of God.

28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němž Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.

Take heed therefore to yourselves, and to all the flock, among which the Holy Spirit placed you guardians, to tend the church of the Lord and God, which he purchased by his own blood.

29 Nebo já to vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.

For I know this, that after my departure grievous wolves will enter in among you, not sparing the flock.

30 A z vás samých povstanou muži, kteříž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.

And from you yourselves men will rise up, speaking distorted things, to draw away the disciples after them.

31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého.

Therefore watch ye, remembering that for three years, night and day, I did not cease warning each one with tears.

32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýž mocen jest vzdělati, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.

And now brothers, I commit you to God, and to the word of his grace, which is able to build up, and to give you an inheritance among all those who have been sanctified.

33 Stříbra neb zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.

I coveted no man's silver, or gold, or apparel.

34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.

Ye yourselves know that these hands served my needs, and to those who were with me.

35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.

I gave you a glimpse of all things, that so laboring ye ought to aid the weak, and to remember the words of the Lord Jesus, that he himself said, It is more blessed to give than to receive.

36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.

And having spoken these things, having knelt down, he prayed with them all.

37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,

And there developed considerable weeping of all. And having fallen on Paul's neck, they kissed him much,

38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.

sorrowing especially for the word that he had spoken, that they were going to see his face no more. And they accompanied him to the ship.