< Skutky Apoštolů 21 >
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
And when it came to pass to launch us, after being drawn away from them, after going a straight course, we came to Cos, and the next day to Rhodes, and from there to Patara.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
And having found a ship crossing over to Phoenicia, having gotten on, we launched.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
And having sighted Cyprus, and having left it behind on the left side, we sailed to Syria and came down to Tyre, for there the ship was unloading the merchandise.
4 A nalezše učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteříž pravili Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzaléma.
And having found disciples we remained there seven days, who said to Paul through the Spirit not to go up to Jerusalem.
5 A když jsme vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
And when it came to pass for us to finish the days, having gone forth, we were departing, all accompanying us, with women and children, as far as outside the city. And having knelt on the beach we prayed.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
And having bid farewell to each other, we went up in the ship, and those men returned to their own things.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
And when we finished the voyage from Tyre, we came to Ptolemais. And having greeted the brothers, we remained with them one day.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, kteříž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
And on the morrow, after going forth, those around Paul came to Caesarea. And having entered into the house of Philip the evangelist, being of the seven, we dwelt with him.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
Now four virgin daughters who prophesied were with this man.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
And as we remained more days, a certain prophet named Agabus came down from Judea.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak Židé sváží v Jeruzalémě, a vydadí v ruce pohanům.
And having come to us, and having taken Paul's belt, having bound both his feet and hands, he said, The Holy Spirit says these things: Thus the Jews in Jerusalem will bind the man whose belt this is, and will deliver him into the hands of Gentiles.
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
And when we heard these things, both we and those local men urged him not to go up to Jerusalem.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
And Paul answered, What are ye doing, weeping and breaking my heart? For I fare ready not only to be bound, but also to die in Jerusalem for the name of the Lord Jesus.
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
And since he was not persuaded, we were quiet, having said, May the will of the Lord happen.
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
And after these days, having made preparation, we went up to Jerusalem.
16 A šli s námi i učedlníci z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
And also the disciples from Caesarea went together with us, bringing a certain Mnason, a Cypriot, an old disciple with whom we would lodge.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
And when we came to Jerusalem, the brothers received us gladly.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
And on the following day Paul went in with us to James, and all the elders were present.
19 Jichž pozdraviv, vypravoval všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
And having greeted them, he reported one by one what God did among the Gentiles through his ministry.
20 A oni slyševše, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci zákona.
And when the men heard, they glorified God, having said to him, Thou see, brother, how many thousands there are of the Jews who have believed, and they are all zealots of the law.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů, ani zachovávati ustanovení.
And they were informed about thee, that thou teach all the Jews throughout the nations desertion from Moses, telling them not to circumcise the children nor to walk by the customs.
22 Což tedy? Musíť zajisté shromážděno býti množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
What is it therefore? Certainly the multitude needs to get together, for they will hear that thou have come.
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Máme tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
Therefore do this that we say to thee. Four men are with us who have a vow on themselves.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, a náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy. I zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje zákona.
Having taken these, be purified with them. And pay expenses for them, so that they may shave the head. And all may know, that things of which they have been informed about thee, are nothing, but thou thyself also walk orderly, keeping the law.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
And about the Gentiles who have believed, we sent word, having decided for them to keep no such thing, except for them to guard against what is sacrificed to idols, and from blood, and from what is strangled, and from fornication.
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
Then Paul, having taken the men on the following day, having been purified with them, entered into the temple, declaring the fulfillment of the days of purification, until the offering was offered for each one of them.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid, a vztáhli naň ruce,
And when the seven days were about to be completed, the Jews from Asia, when they saw him in the temple, stirred up all the people and threw hands on him,
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte. Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poškvrnil svatého tohoto místa.
crying out, Men, Israelites, help. This is the man who teaches all men everywhere against the people, and the law, and this place. And besides he also brought Greeks into the temple, and has defiled this holy place.
29 (Nebo byli viděli prvé Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.)
For they were men who saw Trophimus the Ephesian in the city with him, whom they supposed that Paul brought into the temple.
30 Takž se zbouřilo všecko město, a zběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dvéře.
And the whole city was moved, and there developed a running together of the people. And having taken Paul they dragged him out of the temple, and straightaway the doors were shut.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
And while seeking to kill him, a report went up to the chief captain of the band, that all Jerusalem has been stirred up.
32 Kterýž hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
And immediately after taking soldiers and centurions, he ran down to them. And they, when they saw the chief captain and the soldiers, stopped beating Paul.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest, a co učinil.
And the chief captain having come near, he seized him, and commanded him to be bound with two chains. And he inquired whoever he may be, and what it is he has been doing.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
And some among the crowd shouted out one thing, some another. And not being able to know the certainty because of the uproar, he commanded him to be carried into the fort.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
And it came to pass when on the steps (it happened for him to be carried by the soldiers because of the violence of the crowd,
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej.
for the mass of the people followed, crying out, Away with him),
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
and as Paul was going to be brought into the fort, he says to the chief captain, Is it permitted for me to speak to thee? And he said, Thou know Greek?
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť ty čtyři tisíce mužů těch lotrů?
Then thou are not the Egyptian who revolted before these days, and who led out into the wilderness the four thousand men of the Assassins?
39 I řekl Pavel: Já jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města v Cilicii obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
But Paul said, I am really a Jewish man of Tarsus of Cilicia, a citizen of no insignificant city. And I beg thee, allow me to speak to the people.
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
And having permitted him, Paul, having stood on the steps, motioned his hand to the people. And when a great hush developed, he called out in the Hebrew language, saying,