Mark 6
1 Buna Yesu wubotuka kuna; wuvutuka ku tsi andi yika butukila ayi minlonguki miandi minlandakana.
Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu.
2 Mu lumbu ki saba, Yesu wutona longa mu nzo lukutukunu. Buna bawombomu batu bobo banwa basimina ayi batuba: —A kuevi kabakidi mambu momo e? A phila nduenga mbi yoyibamveni e? A buevi kalembo vangila bikumu biobi e?
Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky!
3 Niandi ko salaphati; muana Maliya; khomba yi Zaki, Yose, Yuda ayi Simoni e? Bakhomba bandi zi baketo keti zikala yeto vava? Niandi wuba nkaku kuidi bawu muingi babika wilukila.
Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
4 Buna Yesu wuba kamba: —Mbikudi kantambulanga minzitusu ko mu tsi andi, kuidi bibutu biandi koayi mu dikanda diandi ko.
Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“Jejich nedůvěra ho zarmoutila
5 Diawu kadi kumu kasia vanga kuna ko. Vayi botuka kaka ndambu bambevokatetika mioko ayi kabelusa.
a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
6 Wusimina buwombo mu kambu kuawu ku minu. Yesu wudiengila mu mala ma zunga kina mu diambu di longa.
7 Wutumisa kumi mimvuala miandi miodi ayi wuba fidisa buadi-buadi. Wuba vana lulendo lu yadila ziphevi zimbimbi.
Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
8 Wuba kamba babika nata kadi kima kimosi mu nzila botula kaka nti wutula va koko. Buna wuba kamba: —Bu lunkuenda, lubika nata kadi khuta; kadi nata khutu; kadi nata zimbongo mu photimoni.
Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
9 Luvuata zisapatu mu malu vayi kadi nata kikhutu ki viakisa.
10 Yoso nzo bela ku luyakula, buna lukala muna nate luela kuenda.
„V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou.
11 Kioso buangu bela manga ku luyakula voti kuluwa; buna muthangu luela botuka vana luba kukumuna mbungi-mbungi yi malu meno. Diodi diela ba kimbangi kuidi bawu.
Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
12 Buna bayenda ayi balonga batu ti babalula mavanga.
Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život.
13 Bakuka ziphevi ziwombo zimbimbi ayi badukudila bambevo ziwombomafuta ayi baba belusa.
Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
14 Ntinu Elode wuwa zitsangu zi Yesu, bila dizina diandi ditembakanamu zindambu zioso. Baba tubanga: —Yowani Mbotiki niandi wufulukidi mu bafua! Diawu kadidi lulendo luvangilabikumu.
Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky.
15 Vayi bankaka baba tubanga: —Niandi Eli. Bankaka diaka ti: —Widi mbikudi banga wumosi mu mimbikudi.
Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
16 Vayi Elode bu kawa mambu momo, buna wutuba: —Yowani mutu ndizengisa ntu, niandi wufulukidi!
Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
17 Muaki niandi veka Elode wuvana lutumunu mu buila yowani ayi wunkangisa mu zisieni mu nloko mu diambu Elode kakuela Elodiasi nketo nkhombꞌandi Filipi.
Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi.
18 Bila Yowani wuba kambanga ntinu Elode: —Wusi ko minsua mu kuela nketo khombꞌaku!
Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu.
19 Elodiasi wumfuemina ayi wuntombila diluaku di kumvondila. Vayi kasia nunga ko.
Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit.
20 Bila Elode tsisi kaba monanga Yowani bila wuzaba ti Yowani wuba mutu wusonga ayi wunlongo. Diawu kaba ku nkebilanga bumbote. Bu kaba kunwanga buna wuba yindulanga buwombo ayi khini kaba monanga mu kunwa.
Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
21 Vayi lumbu kimosi diluaku dimonika mu thangu Elode, mu lumbu ki nyengo wu mbutukulu andi; kakubika nyengo wunneni wu ndiwulu, wutumisa bapfumu zioso zi leta, bapfumu zioso zi masodi ayi bapfumu zioso zi malamu zunga ki Ngalili muingi biza dia ku nzoꞌandi.
Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje.
22 Mu thangu yi nyengo, muana ndumba wu Elodiasi wukota muna nzo, wukina. Wumonisa Elode khini va kimosi ayi batu boso Elode katumisa ku nyengo. Diawu ntinu kakambila muana ndumba beni: —Wundomba kioso tidi, ndieka kuvana kiawu.
Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila.
23 Wumvana tsila bu kaleva ndefi ti kioso kuandi wunlomba, yiba kuandi ti ndambu yi kipfumu kiama, ndieka kuvana kiawu!
Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
24 Muana ndumba beni wuyenda yuvula ngudi andi: —A mbi ndomba e? Ngudi andi wunkamba: —Ntu wu Yowani Mbotiki!
Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
25 Buna muana ndumba wuvika vutuka nsualu kuidi ntinu ayi wunkamba: —Thidi mu nsualu wuphana buabu ntu wu Yowani Mbotiki mu dilonga.
Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
26 Ntinu wumona kiadi, vayi mu diambu di zindefi zi kaleva ayi batu bobo batumusu; buna kasia zola kunyimina wawu ko.
Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil.
27 Buna ntinu wufidisa disodi dimosi mu masadi momo maba kunsungangaayi wuntuma kanata ntu wu Yowani. Disodi beni diyenda kuna nloko ayi dizenga ntu wu Yowani.
Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal.
28 Dinata ntu beni mu dilonga; divana wawu kuidi muana ndumba bosimuana wuyenda wuvana kuidi ngudi andi.
Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
29 Minlonguki mi Yowani bu miwa nsamu, miyiza bonga nitu andi, mizika yawu.
Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
30 Mimvuala mikutakana vaba Yesu ayi mimvumbudila kipholo kimamo bavanga ayi balonga.
Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
31 Buna wuba kamba: —Yizanu va lutengo, va buangu kikambulu batu ayi luvunda fioti. Muaki batu bawombo baba kuendanga ayi kuizanga. Diawu basia bakila ko thangu yi dila bidia.
Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo.
32 Diawu bakumina mu nlungu mu kuenda ku lutengo; va buangu kikambulu batu.
Odjeli tedy lodí na odlehlé místo.
33 Batu bawombo baba mona bu bayenda ayi baba bakula. Diawu batu bawombo baba mu mavula bazawula kuna ayi baba tuamina va buangu kioki baba kuenda.
Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali.
34 Yesu bu kakuluka mu nlungu; wumona nkangu wu batu; wuba mona kiadi bila baba banga mameme makambulu nsungi. Wutona kuba longa mambu mawombo.
Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
35 Buisi buna bueka nduka yila, minlonguki miyiza kunkamba: —Va buangu kikambulu batu tuidi bosi buisi bueka yila.
Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
36 Diawu vutula batu baba muingi benda mu ziphagu zi bibulu zitsola ayi mu mala mafikimini mu diambu benda sumbi bidia.
37 Vayi Yesu wuba vutudila: —Luba vananu beno veka bidia! Vayi bawu banyuvula: —Tidi tuenda sumbi mapha ma zikhama zizole zi denali muingi tuba vana badia.
„Tak jim dejte najíst vy!“navrhl Ježíš. „Kde bychom vzali tolik jídla, “namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
38 Yesu wuba yuvula: —Mapha ma kua madi yeno e? Yendanu lutala. Bu bazaba, buna bankamba: Mapha matanu ayi zimbizi zizole.
„Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“požádal Ježíš. „Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby, “hlásili mu, když se vrátili.
39 Buna wuvana lutumunu mu vuandisa nkangu wu batu mu makabu, va biti binlangu.
Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa.
40 Batu bavuanda mu makabu; mankaka khama yi batu, mankaka makumatanu ma batu.
Vzniklo sto takových skupin.
41 Bosi wubonga mapha beni matanu ayi zimbizi beni zizole, wuvumbulameso ku Yilu, wuvutula matondo; wubukuna mapha, wuvana minlonguki muingimikabudila nkangu wu batu. Wubuela kabudila zimbizi zizole beni kuidi batu boso.
Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem.
42 Batu boso badia ayi bayukuta.
Tak se všichni najedli dosyta
43 Batota kumi bipani biodi biwala mu bitini bi mapha ayi mu zimbizi ziozi zisiadidila.
a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků.
44 Thalu yoso yi batu badia mapha yiba mili tanu yi babakala.
Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
45 Ku nzimunina Yesu wutuma minlonguki miandi mikuma mu nlungu muingi mintuaminina ku disimu dinkaka di mbu ku ndambu Betisayida; niandi veka bu kaba vutula nkangu wu batu.
Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
46 Buna kamana vutula nkangu buna wuyenda ku mongo mu kuenda sambila.
47 Buisi buna bueka yila, nlungu weka va ngingi mbu; Vayi buna Yesu wukidi niandi veka ku disimu.
Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
48 Wumona ti minlonguki miandi milembo moni ziphasi ziwombo mu vuila mu diambu di phemo yiba kuba vutula ku manima. Yiba nduka-ndukathangu yinya yi builu. Yesu wuyenda ku baba vayi va mbata mbukaba diatila. Ayi wuzola kuba viokakana.
Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera. Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
49 Vayi bu bammona wundiatila va mbata mbu, babanzila ti nkuyuayi diawu bayamikinina.
Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50 Bila baboso bammona ayi bamona boma. Vayi vana vawu wuba kamba: —Bika luba bukhafi bila minu kuandi; lubika mona boma.
On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
51 Bosi wukuma mu nlungu mu baba ayi phemo yilembama. Minlonguki misimina ngolo,
Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal. Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
52 bila misia sudika ko tsundu yi kumu ki mapha mu diambu di mintimamiawu miba mi matadi.
Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
53 Buna bamana sabuka mbu, batula ku zunga ki Ngenezaleti; bakanga nlungu va dibongo.
Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54 Bu batumbu kuluka mu nlungu, batu babakula Yesu.
Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
55 Buna batu beni bayenda nsualu mu zunga kioso. Bannatina bambevo mu biphoyi koso buangu bawa ti kuna kadi.
Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
56 Mu bibuangu bioso kaviokila yiba mu mala, mu mavula voti mu zitsola batu batula bambevo mu mazandu, ayi, baba nlebanga Yesu muingi kaba vana kaka minsua mu simba kaka tsongi yi nledi andi. Babo bobo basimba wawu babeluka.
Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
