Luke 1
1 Sumbu batu batona sonika mambu momo mavioka va khatitsikꞌeto;
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 banga bubatukambila mawu kuidi batu bobo baba bambangi bamona mesotona vana thonono ayi baba bisadi bi mambu ma Nzambi.
3 A mueni Tewofile, ndimona ti didi dimbote, sumbu ndifiongunina bumbotemambu moso tona vana thonono mu kusonikina mawu boso bu malandikinini
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 muingi wuzaba kiedika ki mambu momo wulongu.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 Mu thangu Elode kaba ntinu mu Yuda, muba ayi nganga Nzambi yimosi, dizina diandi Zakali. Niandi wuba mu dikabu di Abia ayi nketo andi Elizabeti wuba mu nkuna Aloni.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 Bawu buadi baba batu basonga va meso ma Nzambi ayi baba kinzikangazithumunu zioso ayi mina mioso mi Pfumu mu kambu tsembolo.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 Basia buta bana ko bila Elizabeti wuba sita ayi bawu buadi baba banuna ngolo.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 Lumbu kimosi Zakali kaba sala kisalu kiandi ki kinganga Nzambi va ntuala Nzambi bila yiba thangu yi dikabu diandi;
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 landila bu bela kifu ki zinganga Nzambi, niandi wubuilu tsombo mu kota mu vinga ki nlongo ki Pfumu mu diambu di yoka ansa.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 Mu thangu yinyokongo ansa, nkangu woso wu batu widi mu lusambulu ku nganda.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 Tumbu zimbukila mbasi yi Pfumu yintotukila, buna yitelimini va koko ku lubakala lu diziku di banyokilanga ansa.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 Zakali bu kammona, weka ntita ayi weka mona tsisi.
Zachariáš se vyděsil.
13 Vayi mbasi yinkamba: —A Zakali, bika mona tsisi bila Nzambi wuwilu lusambulu luaku, diawu nketoꞌaku Elizabeti wela kubutila muana wu bakala ayi wela kuntedilanga Yowani.
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 Wala ba tho yi khini ayi di tsaya kuidi ngeyo ayi batu bawombo bela mona khini mu mbutukulu andi.
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 Wela ba wunneni va ntuala Pfumu, kalendi nua kadi vinu ko, kadi malavu mankolosongo ko. Wela ba wufuluka mu Pheve Yinlongo tona mu vumu ki nguandi.
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 Wela vutula bana ba Iseli bawombo kuidi Nzambi awu.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 Wela tuamina Pfumu ku ntuala mu mpeve ayi mu lulendo lu Eli mu diambu di vutula nguizani va khatitsika madisa ayi bana bawu, mu diambu di batu bobo badi matingu batula mu tezo ki yindula bangabatu basonga ayi mu kubika batu bakubama mu diambu di Pfumu.
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 Buna Zakali wuyuvula mbasi: —A buevi ndiela bu zabila e? Bila minu veka ndieka nunu ki ngolo ayi nketo ama mimvu miwombo keka.
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 Mbasi yimvutudila: —Minu ndidi Ngabi, minu nditelamanga va ntuala Nzambi, thumunu mu kuyolukila ayi ku kamba minsamu miami mimbote.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 Vayi weka kituka dibaba ayi wulendi baka bu buela yolukilanga ko nate lumbu kioki mambu mama mela vangama. Bobo buela bela bila wusi wilukila ko mambu mama, momo mela vangama mu thangu yifuana.
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 Vayi mu thangu beni, nkangu wu batu wuba vingila Zakali. Batu basimina bu bamona ti wulembu zingila muna vinga ki nlongo.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 Bu katotuka, kasi baka bu yolukila ko batu bobo bakutakana. Buna basudika ti tsongolo kamueni muna vinga nlongo. Niandi mu bidimbu kaba kuba yolukila ayi wusiala dibaba.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 Bu kamanisa bilumbu biandi bi kisalu, buna wuvutuka ku nzoꞌandi.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 Bilumbu bina bu bivioka, nketo andi Elizabeti weka mu buemba. Vayi zingondi zitanu kasuamina bila wukamba ti:
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 —Tala maphangidi Pfumu! Niandi wumbengudidi thalu yimbote ayi botudi zitsoni ziama va meso ma batu boso.
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 Mu ngondi yi nsambanu, Nzambi wufidisa mbasi Ngabi ku divula dimosi didi mu Ngalili. Dizina di divula beni Nazaleti,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 kuidi muana ndumba wumosi wuwizana makuela ayi bakala dimosi, diba mu nkuna Davidi. Dizina di bakala beni Zefu ayi dizina di muana ndumba Maliya.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 —Mboti aku e! Ngeyo wumonokono nlemvo kuidi Nzambi! Pfumu widi yaku!
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 Maliya weka mona boma bu kawa mambu momo. Wuba ku kiyuvula tsundu yi mbote yoyo.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 Buna mbasi yinkamba: —Bika mona tsisi Maliya bila Nzambi wumueni kiadi.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 Tala: wela ba mu buemba ayi wela buta muana wu bakala; wela kuntedilanga Yesu.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 Wela ba wunneni. Wela tedudulungu “Nzambi yizangama” ayi Pfumu Nzambi wela kumvana kundu ki kipfumu ki nkulu andi Davidi.
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
33 Wela biadilanga, mu zithangu zioso, batu batotukila mu Yakobi ayilubialu luandi lulendi suka ko. (aiōn g165)
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 Maliya wukamba Mbasi: —A buevi mela vangimina bila ndisi zaba nitu yi bakala ko?
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 Mbasi yimvutudila: —Pheve Yinlongo yela kuluka mu ngeyo ayi kitsusula ki lulendo lu Nzambi wuzangama kiela kufukidila. Diawu wunlongo wela butuka, wela tedudulungu Muana wu Nzambi.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 Tala khombꞌaku Elizabeti, mamvandi widi mu buemba bu muana wu bakala mu bununu buandi. Niandi baba tedilanga sita weka mu ngondi andi yi nsambanu.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 Bila kuisi ko diambu diela lembakana vanga Nzambi.
38 Buna Maliya wuvutula: —Minu ndidi kisadi ki Pfumu. Bika mavangimina kuidi minu boso buididi mambu maku. Buna mbasi yimbika.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 Mu bilumbu bina, Maliya wuyenda nsualu-nsualu ku divula didiku miongo, mu zunga ki Yuda.
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 Wukota mu nzo Zakali ayi wuvana Elizabeti mboti.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 Thangu Elizabeti kawa mbote yi Maliya muanꞌandi wunikuka mu vumu kiandi. Buna wuwala mu Pheve Yinlongo.
42 Ayi wuyamikina mu mbembo yingolo: —Ngeyo widi wusakumunu va miudi baketo ayi muana widi mu vumu kiaku widi wusakumunu.
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 Buna kuevi kubedi diambu diadi ti ngudi yi Pfumu ama kiza kuidi minu e?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 Bila mu thangu nguilu mbotiꞌaku mu matu mama buna muana wunikukini mu vumu kiama mu diambu di khini.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 Khini kuidi nketo wowo wuwilukila bila mambu momo makamba Pfumu mu diambu diandi mela vangama.
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 Buna Maliya wukamba: Muelꞌama wunkembisanga nzitusu wu Pfumu
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 ayi mpeve yama yilembo mona khini mu diambu di Nzambi, Mvulusi ama.
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 Bila wubengudi thaluꞌandi va kisadi kiandi kikambulu mfunu, diawu zitsungi zioso ziela kuthedilanga nketo wu zikhini.
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 Bila Nzambi yi zingolo zioso wuphangidi mambu manneni Dizina diandi didi dinlongo.
50 Ayi mamboti mandi mela zingilanga mu tsungi ka tsungi, kuidi bobo ba kunkizikanga.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 Wumonikisidi zingolo ziandi mu koko kuandi, wusasikisidi batu badi luniemo mu mintima miawu
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 Wukuludi batu ba lulendo mu bikundu biawu bi kipfumu ayi wunangikidi batu bobo badi balembama
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 Wuyukutisidi batu bobo baba nzala mu bima bimbote. Wusindika bamvuama mioko yi mioko
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 Wusadisidi kisadi kiandi Iseli mu thebukulu yi moyo mu mambote mandi.
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
55 Banga buididi tsila yi kavana bakulu beto kuidi Abalahami ayi kuidi nkunꞌandi mu zithangu zioso. (aiōn g165)
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 Tezo ki zingondi zitatu Mliya kavuandila kuidi Elizabeti, bosi wuvutuka ku nzoꞌandi.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Lumbu ki Elizabeti ki buta bu kifuana, wubuta muana wu bakala.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 Bakundi bandi ayi bibutu biandi bu bawa phila Pfumu kamonisina mambote mandi, bamona khini va kimosi ayi niandi.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 Muana bu kadukisa dinana di bilumbu, bayiza mu diambu di nzengulu yi nitu yi kibakala. Bawu boso bazola kuntedila Zakali banga dizina di siandi,
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 vayi nguandi wukamba ti: —Nana, dizina diandi Yowani.
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 Vayi bawu bankamba: —Kadi mutu wumosi mu dikanda diaku kasi ko dizina diodi.
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 Buna bayuvula dise, mu bidimbu, mu zaba dizina mbi katidi vana muana.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 Wulomba tini ki dibaya; muna kasonika ti: —Dizina diandi Yowani. Buna batu boso basimina.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 Muna thangu yina, munu andi wuzibudidi ayi ludimi luandi luniangukidi. Wuyolukidi ayi wukembisidi Nzambi.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 Batu babo bafikasana yawu bamona tsisi, ayi, bayolukilamambu beni mu tsi yoso yi miongo mi Yuda.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 Babo bawa nsamu beni balunda wawu mu mintima miawu ayi batuba: “A buna muana beni buevi kela bela e?” Bila Pfumu wuba yandi.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 Dise diandi Zakali wufuluka mu Pheve Yinlongo, diawu kabikudila ti:
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 Nkembo kuidi Pfumu, Nzambi yi Iseli Bila wuyiza tala batu bandi ayi wuba kudidi
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 Wututotudidi nkudi wu lulendo mu nkuna Davidi, kisadi kiandi.
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 ti wela ku tukula mu mioko mi bambeni zieto; mu mioko mi batu bobo ba kutulendanga.
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 Mu diambu di dukisa mambote kuidi bakulu beto ayi mu diambu di tebukila nguizani andi yinlongo moyo;
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 ayi tebukila moyo ndefi yoyo kalevila nkulu eto Abalahami
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 mu kutuvana diluaku di kunsadila mu kambu tsisi bu kameni kutukula mu mioko mi bambeni zieto
75 mu bunlongo ayi mu busonga, mu bilumbu bieto bi luzingu, va ntualꞌandi.
76 Ngeyo muana, wela tedudulungu Mbikudi wu Nzambi yizangama bila ngeyo wela tuaminina Pfumu ku ntualꞌandi mu diambu di kubika nzilꞌandi;
77 mu diambu di zabikisa kuidi batu bandi ti Nzambi wumveni phulusu ayi wunlemvukidi masumu andi.
78 Bila Nzambi eto fulukidi mu diadi ayi mu mambote Diawu mbuetete yi nsuka yela totukila ku yilu mu diambu dieto
79 mu diambu di kienzula bobo badi mu tombi ayi bobo badi mu kini ki lufua, ayi mu diambu di diaisa zithambi zieto mu nzila yi ndembama.
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 Muana wuyunduka ayi wukinda mu mpeve. Bosi wuzingila mu bibuangu bisuama nate mu lumbu kioki kakimonisa va meso ma batu ba Iseli.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
