John 6
1 Mambu momo bu mavioka, Yesu wusabuka ku disimu dinkaka di mbu wu Ngalili, wubeta tedila diaka mbu wu Tibeliadi.
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 Nkangu wu batu wunlandakana bila batu bamona bikumu ki kavanga mu bambevo.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 Yesu wumaka ku mongo; kuna kavuanda ayi minlonguki miandi.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 Muaki Pasika, nyengo wu Bayuda, wuba nduka.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 Yesu bu kazungisa thalu mu zindambu zioso; wumona nkangu wu batu weti kuiza ku kaba, wuyuvula Filipi ti: —Filipi, kuevi tufueti sumbila mapha muingi batu baba badia e?
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 Wutula bobo mu kummeka kuandi bila niandi veka wuzaba diambu mbi keka vanga.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 Filipi wumvutudila: —A mueni Nlongi: mapha makua tulenda sumbila mu zikhama zizole zi denali, malenda fuana muingi kadika mutu kabaka tini e?
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 Nlonguki wumosi mu minlonguki miandi, Andele khomba yi Simoni Piela wunkamba:
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 —Muana ditoko dimosi didi vava beki mapha matanu ayi zimbizi zizole zinlangu. Vayi mbi binsundula mu diambu di nkangu wu batu baba e?
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 Yesu wukamba: —Luvuandisa batu boso. Biti biwombo biba va buangu beni. Babakala bavuanda. Baba nduka-nduka mili tanu.
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 Yesu wubonga mapha beni, wuvutula matondo, wukabudila batu bobo bavuanda. Wuba vana zimbizi boso bu bela luzolo luawu.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 Bu bamana yukuta, Yesu wukamba minlonguki miandi: —Buabu, lukubika bitini biobi bisiadidi muingi ka diambu ko tini kimosi kibika bungana.
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 Bakubika bitini beni; bawesa kumi ayi bipani biodi mu bitini bisiadidila mu mapha matanu momo batu badia.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 Batu bu bamona kumu kioki Yesu kavanga; buna bakamba ti: —Bukiedika kuandi ti mutu wowo niandi mbikudi wowo wufueti kuiza va nza!
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 Yesu bu kazaba ti batidi kuiza ayi kunkitula ntinu mu kingolo; buna wuyenda diaka niandi veka ku mongo.
16 Mu thangu masika, minlonguki miandi minengumuka ku mbi,
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 mikuma mu nlungu ayi miyenda ku Kafalinawumi ku disimu dinkaka di mbu. Buisi buna buyididi vayi Yesu katudidi ko ku baba.
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 Vuka kingolo ki muphepi kitona ayi mbu wunikuka ngolo.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 Bu bavuila mu tezo nanga ki kilometele bitanu voti bisambanu, Yesu wulembo diatila va mbata nlangu ayi wufikama vaba nlungu. Tsisi yingolo yiba buila.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 Vayi Yesu wuba kamba: —Bikanu kueno mona tsisi bila minu kuandi!
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 Bazola ku nkotisa mu nlungu, vayi muna thangu beni kaka bazimbukila nlungu wusesa va disimu, va buangu kioki baba kuenda.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 Mu lumbu kilanda, nkangu wu batu wowo wusiala ku disimu di dinkaka di mbu, bu wumona ti vasia ba ko nlungu wunkaka botula kaka wowo minlonguki miandi mikuma ayi bu wumona ti Yesu kasia kuma ko mu nlungu banga minlonguki miandi, vayi minlonguki miandi miyenda miawu veka.
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 Vayi minlungu minkaka miba ku Tibeliasi miyiza sesa va ndambu vovo badila mapha, Pfumu bu kamana vutula matondo.
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 Diawu nkangu bu wumona ti Yesu ayi minlonguki miandi basia ba vana ko, buna bakuma mu minlungu ayi bayenda ku Kafalinawumi mu kuenda tombi Yesu.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 Bu bammona ku disimu dinkaka di mbu, banyuvula: —Labi, thangu mbi wizidingi kuaku e?
26 Yesu wuba vutudila: —Bukiedika ndikulukamba ti: lulembo thombila bika sia ti mu diambu bu lumueni bikumu vayi mu diambu ludidi mapha ayi luyukutidi.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 Lusala, bika sia ti mu diambu di bidia bieta bola vayi lusala mu diambu di bidia biobi binzingilanga nate mu luzingu lukalumani, biobi Muana mutu kela kuluvana bila niandi Nzambi Dise katula dimbu. (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 Bawu banyuvula: —Buna mbi tuvanga muingi tuvanga mavanga ma Nzambi e?
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 Yesu wuba vutudila: —Mavanga ma Nzambi mawu mama: wilukila mutu wowo kafidisa.
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 Buna banyuvudila: —Kumu mbi ngeyo tidi vanga muingi beto tukimona ayi tuwilukila e? Mbi wukuiza vangi e?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Bakulu beto badia mana mu dikanga banga bu busonimina: Wuba vana mapha maba ku Diyilu.
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 Yesu wuba kamba: —Bukiedika ndikulukamba: bikanu banza ti Moyize niandi wuluvana diphadiodi diba ku Diyilu; vayi Siama niandi wuluveni dimpa di kiedika diodi diba ku Diyilu.
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 Mutu wowo wuba ku diyilu niandi dipha di Nzambi ayi niandi wumvananga luzingu va ntoto.
34 Bankamba: —Pfumu, wutuvananga dimpa beni mu zithangu zioso.
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 Yesu wuba vutudila: —Minu ndidi dipha dimvananga luzingu. Woso mutu wunkuiza kuidi minu kalendi buela monanga nzala ko. Woso mutu wukunguilukila kalendi buela monanga phuila ko.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 Vayi ndilukembi ti beno lumbueni vayi lumengi kueno wilukila.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 Batu boso baphana Tata bela kuiza kuidi minu. Ndilendi ko loza woso mutu wunkuiza kuidi minu.
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 Bila minu bu ndiba ku diyilu ndisia kuiza ko mu diambu di vanga luzolo luama vayi mu diambu di vanga luzolo lu mutu wowo wuthuma.
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 Vayi luzolo lu mutu wowo wuthuma luawu lualu: ndibika zimbisakadi mutu wumosi mu batu boso bobo kaphana vayi ndibafulukisa mu lumbu ki tsuka.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 Luzolo lu Siama luawu lualu: woso mutu wummona Muana ayi wukunwilukila kabaka luzingu lukalumani ayi minu ndiela kumfulukisa mu lumbu ki tsuka. (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 Bayuda baniunguta mu diambu diandi bila niandi wutuba ti “minu ndidi dipha diba ku Diyilu.”
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 Buna bawu batuba: Niandi ko Yesu Muana Zefu e? Keti tuzebi siandi ayi nguandi e? Buna buevi kalenda tubila ti ku Diyilu kaba e?
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 Vayi Yesu wuba vutudila: —Bikanu kueno miunguta mu beno na beno!
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 Bila mutu kalendi kuiza kuidi minu ko enati Dise diodi dithuma kasikuntuta ko ayi minu ndiela kumfulukisa mu lumbu kitsuka.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 Bila mimbikudi misonika: Babo, Nzambi wela kuba longa. Diawu woso mutu wuwa Tata ayi wulongu kuidi niandi, wela kuiza kuidi minu.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 Bila kuisi ko mutu wumona Tata vayi mutu wowo kaka wubakuidi Nzambi; niandi kaka wumona Tata.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
47 Bukiedika bukiedika ndikulukamba ti woso kuandi mutu wilukidi, niandi wela baka luzingu lukalumani. (aiōnios g166)
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 Minu ndidi dipha dimvananga luzingu.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Bakulu beno badia mana mu dikanga vayi bafua.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 Vayi tala diawu diadi dipha diba ku Diyilu mu diambu di woso wukudidia kabika fua.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 Minu ndidi dipha dimvananga luzingu. Dipha beni ku Diyilu diba. Woso mutu wukudidia wela zinga mu zithangu zikazimani. Dipha diodi ndiela vanayawu nitu ama. Yawu ndiela vana mu diambu di luzingu lu nza. (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 Bayuda bafindana bawu na bawu zimpaka, batuba: —Buna buevi mutu wowo kalenda kutuvanina nituꞌandi muingi tuyidia e?
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 Yesu wuba kamba: —Bukiedika ndikulukamba: enati lukadi dia nitu yi Muana Mutu ayi enati lukadi nua menga mandi, buna lulendi baka ko luzingu mu beno veka.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 Bila woso mutu wela dia nituꞌama ayi wela nua menga mama, wela baka luzingu lukalumani ayi ndiela kumfulukisa mu lumbu ki tsuka. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 Bila nituꞌama biawu bidia bikiedika, menga mama mawu nduinu yi kiedika.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 Woso wela dia nituꞌama ayi wela nua menga mama wela ba mu minu ayi minu ndiela ba mu niandi.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 Bu didi ti Tata wuthuma widi moyo ayi minu ndilembo zingi mu diambudi Tata, diawu woso wundia nitu ama wela zinga mu diambu diama.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 Diawu diadi dipha diba ku Diyilu, disi ko banga diodi didiabakulu beno ayi bafua. Vayi woso wundia dipha diadi wela zinga mu mvu ka mvu. (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 Yesu wutuba mambu momo bu kaba longa mu nzo lukutukunu ku Kafalinawumi.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 Bu bamana kunwa, buna bawombo mu minlonguki miandi mikamba: —A beno, mambu mama ngolo madi. Nani wulenda ku masudika e?
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 Yesu wuzaba ti minlonguki miandi miniunguta mu diambu dina, buna wuba kamba: —A buevi mambu mama malumonisini phasi mu mintima mieno e?
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 Buna enati lumueni Muana Mutu kumini ku katuama ta…?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 Pheve yawu yimvananga luzingu. Nitu yisi kadi mfunu ko. Mambu mama ndilukembi mawu Pheve ayi luzingu.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 Vayi bankaka muna luidi bakadi wilukila. Bila Yesu wukizabila tona vana thonono batu bobo bankambu wilukila ayi wukizabila mutu wowo wela kunsumbisa.
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 Yesu wubuela tuba diaka: —Diawu ndilukambila ti kuisi ko mutu wulenda kuiza kuidi minu, enati Tata kasi kumvana ko diluaku.
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 Tona thangu yina, minlonguki miandi miwombo mivutuka, misia buela diata yandi va kimosi ko.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 Buna Yesu wuyuvula kumi bamvuala buadi: —A buevi, beno mamveno, lutidi kueno kuenda e?
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 Buna Simoni Piela wumvutudila: —Pfumu, kuidi nani tulenda diaka kuenda e? Ngeyo widi mambu mamvananga luzingu lukalumani. (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 Beto tuwilukidi ayi tuzebi ti ngeyo widi mutu wunlongo wu Nzambi.
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 Yesu wuba kamba: —Keti minu ndilusobula beno kumi bamvuala buadi? Vayi wumosi mu beno beki pheve yi satana.
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 Yesu wutubila bobo mu diambu di Yuda Isikalioti, muana Simoni. Bila niandi wuzola kunsumbisa, niandi wuba wumosi mu kumi bamvuala buadi.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
