Süleyman'In Özdeyişleri 30
1 Massalı Yake oğlu Agur'un sözleri: Bu adam şöyle diyor: “Yoruldum, ey Tanrım, yoruldum ve tükendim.
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 Gerçekten ben insanların en cahiliyim, Bende insan aklı yok.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Bilgeliği öğrenmedim, Kutsal Olan'a ilişkin bilgiden de yoksunum.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Kim göklere çıkıp indi? Kim yeli avuçlarında topladı? Suları giysisiyle sarıp sarmalayan kim? Kim belirledi dünyanın sınırlarını? Adı nedir, oğlunun adı nedir, biliyorsan söyle!
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 Tanrı'nın her sözü güvenilirdir, O kendisine sığınan herkese kalkandır.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 O'nun sözüne bir şey katma, Yoksa seni azarlar, yalancı çıkarsın.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 Ey Tanrı, iki şey diledim senden: Ben ölmeden bunları esirgeme benden.
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Sahtekârlığı, yalanı benden uzak tut, Bana ne yoksulluk ne de zenginlik ver; Payıma düşen ekmeği ver, yeter.
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 Yoksa bolluktan, ‘Kimmiş RAB?’ diye seni yadsır, Ya da yoksulluktan çalar Ve Tanrım'ın adını lekelemiş olurum.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 “Köleyi efendisine çekiştirme, Yoksa sana lanet eder, sen de suçlu çıkarsın.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 Öyleleri var ki, babalarına lanet eder, Annelerine değer vermezler.
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 Öyleleri var ki, kendilerini tertemiz sanırlar, Oysa kötülüklerinden arınmış değiller.
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 Öyleleri var ki, kendilerinden üstün kimse yok sanır, Herkese tepeden bakarlar.
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 Öyleleri var ki, dişleri kılıç, çeneleri bıçaktır, Mazlumlarla yoksulları yutup yeryüzünden yok ederler.
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 Sülüğün iki kızı vardır, adları ‘Ver, ver’dir. Hiç doymayan üç şey, ‘Yeter’ demeyen dört şey vardır:
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 Babasıyla alay edenin, annesinin sözünü hor görenin Gözünü vadideki kargalar oyacak; O akbabalara yem olacak.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 Aklımın ermediği üç şey, Anlamadığım dört şey var:
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 Kartalın gökyüzünde, Yılanın kayada, Geminin denizde izlediği yol Ve erkeğin genç kızla tuttuğu yol.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 Zina eden kadının yolu da şöyledir: Yer, ağzını siler, Sonra da, ‘Suç işlemedim’ der.
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 Yeryüzü üç şeyin altında sarsılır; Katlanamadığı dört şey vardır:
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 Kölenin kral olması, Budalanın doyması,
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 Nefret edilen kadının evlenmesi Ve hizmetçinin hanımının yerine geçmesi.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 “Dünyada dört küçük yaratık var ki, Çok bilgece davranırlar:
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Karıncalar güçlü olmayan bir topluluktur, Ama yiyeceklerini yazdan biriktirirler.
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 Kaya tavşanları da güçsüz bir topluluktur, Ama yuvalarını kaya kovuklarında yaparlar.
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 Çekirgelerin kralı yoktur, Ama bölük bölük ilerlerler.
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 Kertenkele elle bile yakalanır, Ama kral saraylarında bulunur.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 “Yürüyüşü gösterişli üç yaratık, Davranışı gösterişli dört yaratık var:
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 Hayvanların en güçlüsü olan Ve hiçbir şeyin önünde pes etmeyen aslan,
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 Tazı, teke Ve ordusunun başındaki kral.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 “Eğer budala gibi kendini yücelttinse Ya da kötülük tasarladınsa, Dur ve düşün!
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Çünkü nasıl sütü dövünce tereyağı, Burnu sıkınca kan çıkarsa, Öfkeyi kurcalayınca da kavga çıkar.”
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
