< Proverbios 5 >

1 Hijo mío, presta atención a mi sabiduría; deja que tu oído se vuelva a mi enseñanza:
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2 para que seas gobernado por un propósito sabio, y tus labios mantengan el conocimiento.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3 Porque la miel está cayendo de los labios de la mujer extraña, y su voz es más suave que el aceite;
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4 Pero su fin es amargo como el ajenjo, y afilado como una espada de dos filos;
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
5 Sus pies descienden a la muerte, y sus pasos al inframundo; (Sheol h7585)
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol h7585)
6 Ella nunca mantiene su mente en el camino de la vida; sus caminos son inciertos, ella no tiene conocimiento.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7 Escúchenme, hijos míos, y no guarden mis palabras de ustedes.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8 Vete lejos de ella, no te acerques a la puerta de su casa;
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 Por temor a dar tu honor a los demás, y tu riqueza a los hombres extraños:
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 Y los hombres extraños se llene con tus riquezas, y el fruto de tu trabajo ir a la casa de los demás;
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11 Y estarás lleno de dolor al final de tu vida, cuando tu carne y tu cuerpo se envejezca;
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12 Y dirás: ¿Cómo fue la enseñanza odiada por mí, y mi corazón no valoró el entrenamiento?
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 ¡No presté atención a la voz de mis maestros, mi oído no se dirigió a los que me guiaban!
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14 Estaba en casi todas las maldades en compañía de la gente.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15 Deja que el agua de tu cisterna y no la de los demás sea tu bebida y agua fluyendo de tu propia fuente.
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 Que no fluyan tus manantiales en las calles, ni tus corrientes de agua en los lugares abiertos.
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17 Déjales que sean solo para ti, no para otros hombres contigo.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18 Deja que la bendición sea en tu fuente; ten gozo en la esposa de tus primeros años.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 Como cierva amorosa y cierva amable, que sus pechos te den siempre deleite; deja que tu pasión sea movida en todo momento por su amor.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20 ¿Por qué te permites, hijo mío, salir del camino con una mujer extraña, y tomar otra mujer en tus brazos?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 Porque los caminos del hombre están delante de los ojos del Señor, y él pone todas sus caminos en la balanza.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 El malvado será tomado en la red de sus crímenes, y encarcelado en las cuerdas de su pecado.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 El llegará a su fin por necesidad de enseñanza; él es tan tonto que irá vagando por el camino erróneo.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

< Proverbios 5 >