< Salmos 74 >

1 Oh ʼElohim, ¿por qué nos desechaste para siempre? ¿Por qué humea tu ira contra las ovejas de tu prado?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Acuérdate de tu congregación, La que compraste desde tiempo antiguo, La que redimiste para que sea tribu de tu heredad, Y de esta Montaña Sion, donde moras.
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Dirige tus pasos hacia las perpetuas desolaciones. Todo destruyó el enemigo en el Santuario.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Tus adversarios vociferan en medio de tu lugar de reunión. Pusieron como insignias sus propios estandartes.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 Se parecen a los que levantan hachas en un bosque de árboles.
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 Y ahora todas sus entalladuras destruyen con hachas y martillos.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 Y hasta los cimientos quemaron tu Santuario. Profanaron el lugar de morada de tu Nombre.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 Dijeron en su corazón: Destruyámoslos por completo. Y quemaron todas las congregaciones de ʼEL en la tierra.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 No vemos nuestras insignias, Ya no hay profeta, Ni hay entre nosotros quien sepa hasta cuándo.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 ¿Hasta cuándo, oh ʼElohim, nos seguirá afrentando el adversario? ¿Seguirá blasfemando tu Nombre para siempre?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 ¿Por qué retraes tu mano? ¿Por qué escondes tu mano derecha en tu regazo? ¡Destrúyelos!
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Sin embargo, ʼElohim es mi Rey desde antaño, Quien hace obras de salvación en la tierra.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Tú dividiste el mar con tu poder. Quebraste en las aguas las cabezas de los monstruos.
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Tú aplastaste las cabezas de cocodrilo. Lo diste como comida a las criaturas del desierto.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Tú abriste fuentes y torrentes. Secaste corrientes impetuosas.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 Tuyo es el día, tuya también la noche. Tú preparaste la luz y el sol.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Tú estableciste todos los límites de la tierra. Tú hiciste verano e invierno.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Recuerda esto, oh Yavé, que el enemigo te ofendió, Y gente insensata blasfemó tu Nombre.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 No entregues la vida de tu tórtola a las bestias salvajes. No olvides para siempre la vida de tu pobre.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Considera el Pacto, Porque los lugares oscuros de la tierra están llenos de habitaciones de violencia.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 No permitas que el oprimido regrese avergonzado. Ordena que los afligidos y menesterosos alaben tu Nombre.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 ¡Levántate, oh ʼElohim, y defiende tu propia causa! Recuerda cómo el insensato te ofende todo el día.
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 No olvides la voz de tus adversarios, El tumulto de los que se levantan contra Ti, Que sube de continuo.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

< Salmos 74 >