Proverbios 1
1 Los proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel,
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Para conocer sabiduría y disciplina, Para comprender las palabras de inteligencia,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 Para recibir disciplina y enseñanza, Justicia, derecho y equidad,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Para dar sagacidad al incauto, Y a los jóvenes conocimiento y discreción.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Oirá el sabio y aumentará el saber, Y el entendido obtendrá habilidades.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 Entenderá el proverbio y el dicho profundo, Las palabras de los sabios y sus enigmas.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 El principio de la sabiduría es el temor a Yavé. Los insensatos desprecian la sabiduría y la disciplina.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Escucha, hijo mío, la enseñanza de tu padre, Y no abandones la instrucción de tu madre,
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Porque hermosa diadema será en tu cabeza Y collar en tu cuello.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Hijo mío, si los pervertidos te quieren seducir, No consientas.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Si dicen: Ven con nosotros a tender trampas mortales, Acechemos sin motivo al inocente.
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Hallaremos objetos valiosos. Llenaremos nuestras casas del botín.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Comparte tu suerte con nosotros, Y tengamos todos una sola bolsa.
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Hijo mío, no andes en el camino de ellos. Aparta tu pie de sus senderos,
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Porque sus pies corren hacia el mal Y se apresuran a derramar sangre.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 En vano se tiende la red Ante los ojos de las aves.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Pero ellos colocan trampas a su propia sangre, Y ante sus propias vidas tienden acechanza.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tales son los senderos del que es dado a codicia, La cual quita la vida a los que la tienen.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La Sabiduría clama en las calles Y da su voz en las plazas.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Proclama sobre los muros, Y en las entradas de las puertas pregona sus palabras:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Oh simples ¿hasta cuándo amarán la ingenuidad? ¿Hasta cuando los burladores amarán la burla, Los insensatos aborrecerán el saber?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 ¡Regresen ante mi reprensión, Y les manifestaré mi espíritu, Y les haré conocer mis palabras!
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Pero por cuanto llamé y rehusaron. Extendí mi mano, y no hubo quién escuchara.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Desecharon todo mi consejo, Y no quisieron mi reprensión.
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Yo también me reiré cuando llegue su calamidad Y me burlaré cuando los alcance lo que temen.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Cuando lo que temen venga como destrucción, Su calamidad llegue como un remolino de viento Y vengan sobre ustedes tribulación y angustia.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Entonces me llamarán, y no responderé, Me buscarán, pero no me hallarán,
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Por cuanto aborrecieron el conocimiento Y no escogieron el temor a Yavé.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 No quisieron mi consejo Y menospreciaron toda reprensión mía.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Entonces comerán el fruto de su camino Y se saciarán de sus propios consejos.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 El descarrío de los simples los matará, Y la dejadez de los necios los destruirá.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Pero el que me escuche vivirá confiadamente Y estará tranquilo, sin temor al mal.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
