mArkaH 14
1 tadA nistArotsavakiNvahInapUpotsavayorArambhasya dinadvaye. avashiShTe pradhAnayAjakA adhyApakAshcha kenApi Chalena yIshuM dharttAM hantu ncha mR^igayA nchakrire;
Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
2 kintu lokAnAM kalahabhayAdUchire, nachotsavakAla uchitametaditi|
Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
3 anantaraM baithaniyApure shimonakuShThino gR^ihe yoshau bhotkumupaviShTe sati kAchid yoShit pANDarapAShANasya sampuTakena mahArghyottamatailam AnIya sampuTakaM bhaMktvA tasyottamA Nge tailadhArAM pAtayA nchakre|
A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
4 tasmAt kechit svAnte kupyantaH kathitavaMntaH kutoyaM tailApavyayaH?
I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
5 yadyetat taila vyakreShyata tarhi mudrApAdashatatrayAdapyadhikaM tasya prAptamUlyaM daridralokebhyo dAtumashakShyata, kathAmetAM kathayitvA tayA yoShitA sAkaM vAchAyuhyan|
Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni.
6 kintu yIshuruvAcha, kuta etasyai kR^ichChraM dadAsi? mahyamiyaM karmmottamaM kR^itavatI|
Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou.
7 daridrAH sarvvadA yuShmAbhiH saha tiShThanti, tasmAd yUyaM yadechChatha tadaiva tAnupakarttAM shaknutha, kintvahaM yubhAbhiH saha nirantaraM na tiShThAmi|
Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete.
8 asyA yathAsAdhyaM tathaivAkarodiyaM, shmashAnayApanAt pUrvvaM sametya madvapuShi tailam amarddayat|
Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
9 ahaM yuShmabhyaM yathArthaM kathayAmi, jagatAM madhye yatra yatra susaMvAdoyaM prachArayiShyate tatra tatra yoShita etasyAH smaraNArthaM tatkR^itakarmmaitat prachArayiShyate|
Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
10 tataH paraM dvAdashAnAM shiShyANAmeka IShkariyotIyayihUdAkhyo yIshuM parakareShu samarpayituM pradhAnayAjakAnAM samIpamiyAya|
Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
11 te tasya vAkyaM samAkarNya santuShTAH santastasmai mudrA dAtuM pratyajAnata; tasmAt sa taM teShAM kareShu samarpaNAyopAyaM mR^igayAmAsa|
Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
12 anantaraM kiNvashUnyapUpotsavasya prathame. ahani nistArotmavArthaM meShamAraNAsamaye shiShyAstaM paprachChaH kutra gatvA vayaM nistArotsavasya bhojyamAsAdayiShyAmaH? kimichChati bhavAn?
Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
13 tadAnIM sa teShAM dvayaM prerayan babhAShe yuvayoH puramadhyaM gatayoH sato ryo janaH sajalakumbhaM vahan yuvAM sAkShAt kariShyati tasyaiva pashchAd yAtaM;
I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
14 sa yat sadanaM pravekShyati tadbhavanapatiM vadataM, gururAha yatra sashiShyohaM nistArotsavIyaM bhojanaM kariShyAmi, sA bhojanashAlA kutrAsti?
A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
15 tataH sa pariShkR^itAM susajjitAM bR^ihatIcha ncha yAM shAlAM darshayiShyati tasyAmasmadarthaM bhojyadravyANyAsAdayataM|
A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
16 tataH shiShyau prasthAya puraM pravishya sa yathoktavAn tathaiva prApya nistArotsavasya bhojyadravyANi samAsAdayetAm|
I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
17 anantaraM yIshuH sAyaMkAle dvAdashabhiH shiShyaiH sArddhaM jagAma;
Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
18 sarvveShu bhojanAya propaviShTeShu sa tAnuditavAn yuShmAnahaM yathArthaM vyAharAmi, atra yuShmAkameko jano yo mayA saha bhuMkte mAM parakereShu samarpayiShyate|
A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
19 tadAnIM te duHkhitAH santa ekaikashastaM praShTumArabdhavantaH sa kimahaM? pashchAd anya ekobhidadhe sa kimahaM?
A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
20 tataH sa pratyavadad eteShAM dvAdashAnAM yo jano mayA samaM bhojanApAtre pANiM majjayiShyati sa eva|
On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.
21 manujatanayamadhi yAdR^ishaM likhitamAste tadanurUpA gatistasya bhaviShyati, kintu yo jano mAnavasutaM samarpayiShyate hanta tasya janmAbhAve sati bhadramabhaviShyat|
Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
22 apara ncha teShAM bhojanasamaye yIshuH pUpaM gR^ihItveshvaraguNAn anukIrtya bha NktvA tebhyo dattvA babhAShe, etad gR^ihItvA bhu njIdhvam etanmama vigraharUpaM|
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
23 anantaraM sa kaMsaM gR^ihItveshvarasya guNAn kIrttayitvA tebhyo dadau, tataste sarvve papuH|
A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
24 aparaM sa tAnavAdId bahUnAM nimittaM pAtitaM mama navInaniyamarUpaM shoNitametat|
I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.
25 yuShmAnahaM yathArthaM vadAmi, Ishvarasya rAjye yAvat sadyojAtaM drAkShArasaM na pAsyAmi, tAvadahaM drAkShAphalarasaM puna rna pAsyAmi|
Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
26 tadanantaraM te gItamekaM saMgIya bahi rjaitunaM shikhariNaM yayuH
A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
27 atha yIshustAnuvAcha nishAyAmasyAM mayi yuShmAkaM sarvveShAM pratyUho bhaviShyati yato likhitamAste yathA, meShANAM rakShaka nchAhaM prahariShyAmi vai tataH| meShANAM nivaho nUnaM pravikIrNo bhaviShyati|
Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.
28 kantu madutthAne jAte yuShmAkamagre. ahaM gAlIlaM vrajiShyAmi|
Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
29 tadA pitaraH pratibabhAShe, yadyapi sarvveShAM pratyUho bhavati tathApi mama naiva bhaviShyati|
Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
30 tato yIshuruktAvAn ahaM tubhyaM tathyaM kathayAmi, kShaNAdAyAmadya kukkuTasya dvitIyavAraravaNAt pUrvvaM tvaM vAratrayaM mAmapahnoShyase|
Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
31 kintu sa gADhaM vyAharad yadyapi tvayA sArddhaM mama prANo yAti tathApi kathamapi tvAM nApahnoShye; sarvve. apItare tathaiva babhAShire|
On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili.
32 apara ncha teShu getshimAnInAmakaM sthAna gateShu sa shiShyAn jagAda, yAvadahaM prArthaye tAvadatra sthAne yUyaM samupavishata|
I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
33 atha sa pitaraM yAkUbaM yohana ncha gR^ihItvA vavrAja; atyantaM trAsito vyAkulitashcha tebhyaH kathayAmAsa,
A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
34 nidhanakAlavat prANo me. atIva daHkhameti, yUyaM jAgratotra sthAne tiShThata|
I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
35 tataH sa ki nchiddUraM gatvA bhUmAvadhomukhaH patitvA prArthitavAnetat, yadi bhavituM shakyaM tarhi duHkhasamayoyaM matto dUrIbhavatu|
A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
36 aparamuditavAn he pita rhe pitaH sarvveM tvayA sAdhyaM, tato hetorimaM kaMsaM matto dUrIkuru, kintu tan mamechChAto na tavechChAto bhavatu|
I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.
37 tataH paraM sa etya tAn nidritAn nirIkShya pitaraM provAcha, shimon tvaM kiM nidrAsi? ghaTikAmekAm api jAgarituM na shaknoShi?
I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
38 parIkShAyAM yathA na patatha tadarthaM sachetanAH santaH prArthayadhvaM; mana udyuktamiti satyaM kintu vapurashaktikaM|
Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
39 atha sa punarvrajitvA pUrvvavat prArthayA nchakre|
A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
40 parAvR^ityAgatya punarapi tAn nidritAn dadarsha tadA teShAM lochanAni nidrayA pUrNAni, tasmAttasmai kA kathA kathayitavyA ta etad boddhuM na shekuH|
A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli.
41 tataHparaM tR^itIyavAraM Agatya tebhyo. akathayad idAnImapi shayitvA vishrAmyatha? yatheShTaM jAtaM, samayashchopasthitaH pashyata mAnavatanayaH pApilokAnAM pANiShu samarpyate|
I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
42 uttiShThata, vayaM vrajAmo yo jano mAM parapANiShu samarpayiShyate pashyata sa samIpamAyAtaH|
Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
43 imAM kathAM kathayati sa, etarhidvAdashAnAmeko yihUdA nAmA shiShyaH pradhAnayAjakAnAm upAdhyAyAnAM prAchInalokAnA ncha sannidheH kha NgalaguDadhAriNo bahulokAn gR^ihItvA tasya samIpa upasthitavAn|
A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
44 apara nchAsau parapANiShu samarpayitA pUrvvamiti sa NketaM kR^itavAn yamahaM chumbiShyAmi sa evAsau tameva dhR^itvA sAvadhAnaM nayata|
Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně.
45 ato hetoH sa Agatyaiva yoshoH savidhaM gatvA he guro he guro, ityuktvA taM chuchumba|
A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
46 tadA te tadupari pANInarpayitvA taM dadhnuH|
Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
47 tatastasya pArshvasthAnAM lokAnAmekaH kha NgaM niShkoShayan mahAyAjakasya dAsamekaM prahR^itya tasya karNaM chichCheda|
Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho.
48 pashchAd yIshustAn vyAjahAra kha NgAn laguDAMshcha gR^ihItvA mAM kiM chauraM dharttAM samAyAtAH?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
49 madhyemandiraM samupadishan pratyahaM yuShmAbhiH saha sthitavAnatahaM, tasmin kAle yUyaM mAM nAdIdharata, kintvanena shAstrIyaM vachanaM sedhanIyaM|
Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila písma.
50 tadA sarvve shiShyAstaM parityajya palAyA nchakrire|
Tedy učedlníci opustivše jej, všickni utekli.
51 athaiko yuvA mAnavo nagnakAye vastramekaM nidhAya tasya pashchAd vrajan yuvalokai rdhR^ito
Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
52 vastraM vihAya nagnaH palAyA nchakre|
On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
53 apara ncha yasmin sthAne pradhAnayAjakA upAdhyAyAH prAchInalokAshcha mahAyAjakena saha sadasi sthitAstasmin sthAne mahAyAjakasya samIpaM yIshuM ninyuH|
I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
54 pitaro dUre tatpashchAd itvA mahAyAjakasyATTAlikAM pravishya ki NkaraiH sahopavishya vahnitApaM jagrAha|
Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
55 tadAnIM pradhAnayAjakA mantriNashcha yIshuM ghAtayituM tatprAtikUlyena sAkShiNo mR^igayA nchakrire, kintu na prAptAH|
Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli.
56 anekaistadviruddhaM mR^iShAsAkShye dattepi teShAM vAkyAni na samagachChanta|
Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná.
57 sarvvasheShe kiyanta utthAya tasya prAtikUlyena mR^iShAsAkShyaM dattvA kathayAmAsuH,
Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
58 idaM karakR^itamandiraM vinAshya dinatrayamadhye punaraparam akarakR^itaM mandiraM nirmmAsyAmi, iti vAkyam asya mukhAt shrutamasmAbhiriti|
My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
59 kintu tatrApi teShAM sAkShyakathA na sa NgAtAH|
Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
60 atha mahAyAjako madhyesabham utthAya yIshuM vyAjahAra, ete janAstvayi yat sAkShyamaduH tvametasya kimapyuttaraM kiM na dAsyasi?
Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí?
61 kintu sa kimapyuttaraM na datvA maunIbhUya tasyau; tato mahAyAjakaH punarapi taM pR^iShTAvAn tvaM sachchidAnandasya tanayo. abhiShiktastratA?
Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného?
62 tadA yIshustaM provAcha bhavAmyaham yUya ncha sarvvashaktimato dakShINapArshve samupavishantaM megha mAruhya samAyAnta ncha manuShyaputraM sandrakShyatha|
A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
63 tadA mahAyAjakaH svaM vamanaM ChitvA vyAvaharat
Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
64 kimasmAkaM sAkShibhiH prayojanam? IshvaranindAvAkyaM yuShmAbhirashrAvi kiM vichArayatha? tadAnIM sarvve jagadurayaM nidhanadaNDamarhati|
Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti.
65 tataH kashchit kashchit tadvapuShi niShThIvaM nichikShepa tathA tanmukhamAchChAdya chapeTena hatvA gaditavAn gaNayitvA vada, anucharAshcha chapeTaistamAjaghnuH
I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili.
66 tataH paraM pitare. aTTAlikAdhaHkoShThe tiShThati mahAyAjakasyaikA dAsI sametya
A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
67 taM vihnitApaM gR^ihlantaM vilokya taM sunirIkShya babhAShe tvamapi nAsaratIyayIshoH sa NginAm eko jana AsIH|
A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
68 kintu sopahnutya jagAda tamahaM na vadmi tvaM yat kathayami tadapyahaM na buddhye| tadAnIM pitare chatvaraM gatavati kukkuTo rurAva|
Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
69 athAnyA dAsI pitaraM dR^iShTvA samIpasthAn janAn jagAda ayaM teShAmeko janaH|
Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
70 tataH sa dvitIyavAram apahnutavAn pashchAt tatrasthA lokAH pitaraM prochustvamavashyaM teShAmeko janaH yatastvaM gAlIlIyo nara iti tavochchAraNaM prakAshayati|
A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
71 tadA sa shapathAbhishApau kR^itvA provAcha yUyaM kathAM kathayatha taM naraM na jAne. ahaM|
On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte.
72 tadAnIM dvitIyavAraM kukkuTo. arAvIt| kukkuTasya dvitIyaravAt pUrvvaM tvaM mAM vAratrayam apahnoShyasi, iti yadvAkyaM yIshunA samuditaM tat tadA saMsmR^itya pitaro roditum Arabhata|
A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
