Salmos 104
1 Louva, minha alma, ao SENHOR; ó SENHOR meu Deus, tu és grandioso; de majestade e de glória estás vestido.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Tu estás coberto de luz, como que uma roupa; estendes os céus como cortinas.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Ele, que fixou seus cômodos sobre as águas; que faz das nuvens sua carruagem; que se move sobre as asas do vento.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Que faz de seus anjos ventos, e de seus servos fogo flamejante.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Ele fundou a terra sobre suas bases; ela jamais se abalará.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Com o abismo, como um vestido, tu a cobriste; sobre os montes estavam as águas.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Elas fugiram de tua repreensão; pela voz de teu trovão elas se recolheram apressadamente.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Os montes subiram [e] os vales desceram ao lugar que tu lhes tinha fundado.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Tu [lhes] puseste um limite, que não ultrapassarão; não voltarão mais a cobrir a terra.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Ele envia fontes aos vales, para que corram por entre os montes.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Elas dão de beber a todos os animais do campo; os asnos selvagens matam a sede [com elas].
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Junto a elas habitam as aves dos céus, que dão [sua] voz dentre os ramos.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Ele rega os montes desde seus cômodos; a terra se farta do fruto de tuas obras.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Ele faz brotar a erva para os animais, e as plantas para o trabalho do homem, fazendo da terra produzir o pão,
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 E o vinho, que alegra o coração do homem, [e] faz o rosto brilhar o rosto com o azeite; com o pão, que fortalece o coração do homem.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 As árvores do SENHOR são fartamente [nutridas], os cedros do Líbano, que ele plantou.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Onde as aves fazem ninhos, e os pinheiros são as casas para as cegonhas.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Os altos montes são para as cabras selvagens; as rochas, refúgio para os coelhos.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Ele fez a lua para [marcar] os tempos, e o sol sobre seu poente.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Ele dá ordens à escuridão, e faz haver noite, quando saem todos os animais do mato.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Os filhos dos leões, rugindo pela presa, e para buscar de Deus sua comida.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Quando o sol volta a brilhar, [logo] se recolhem, e vão se deitar em suas tocas.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Então o homem sai para seu trabalho e sua obra até o entardecer.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 Como são muitas as suas obras, SENHOR! Tu fizeste todas com sabedoria; a terra está cheia de teus bens.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Este grande e vasto mar, nele há inúmeros seres, animais pequenos e grandes.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Por ali andam os navios e o Leviatã que formastes, para que te alegrasses nele.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Todos eles aguardam por ti, que [lhes] dês seu alimento a seu tempo [devido].
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 O que tu dás, eles recolhem; tu abres tua mão, [e] eles se fartam de coisas boas.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 [Quando] tu escondes teu rosto, eles ficam perturbados; [quando] tu tiras o fôlego deles, [logo] eles morrem, e voltam ao seu pó.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Tu envias o teu fôlego, e logo são criados; e [assim] tu renovas a face da terra.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 A glória do SENHOR será para sempre; alegre-se o SENHOR em suas obras.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 [Quando] ele olha para a terra, [logo] ela treme; [quando] ele toca nos montes, eles soltam fumaça.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Cantarei ao SENHOR em [toda] a minha vida; tocarei música ao meu Deus enquanto eu existir.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Meus pensamentos lhe serão agradáveis; eu me alegrarei no SENHOR.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Os pecadores serão consumidos da terra, e os maus não existirão mais. Bendizei, ó minha alma, ao SENHOR! Aleluia!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
