Provérbios 1
1 Provérbios de Salomão, filho de Davi, rei de Israel.
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Para conhecer a sabedoria e a instrução; para entender as palavras da prudência;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 Para obter a instrução do entendimento; justiça, juízo e equidades;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Para dar inteligência aos simples, conhecimento e bom senso aos jovens.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 O sábio ouvirá, e crescerá em conhecimento; o bom entendedor obterá sábios conselhos.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 Para entender provérbios e [sua] interpretação; as palavras dos sábios, e seus enigmas.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 O temor ao SENHOR [é] o principio do conhecimento; os tolos desprezam a sabedoria e a instrução.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Filho meu, ouve a instrução de teu pai; e não abandones a doutrina de tua mãe.
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Porque [serão] um ornamento gracioso para tua cabeça; e colares para teu pescoço.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Filho meu, se os pecadores tentarem te convencer, não te deixes influenciar.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Se disserem: Vem conosco, vamos espiar [derramamento] de sangue; preparemos uma emboscada ao inocente sem razão.
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Acharemos toda espécie de coisas valiosas, encheremos nossas casas de despojos.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Lança tua sorte entre nós, compartilharemos todos de uma [só] bolsa.
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Filho meu, não sigas teu caminho com eles; desvia teu pé [para longe] de onde eles passarem;
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Porque os pés deles correm para o mal, e se apressam para derramar sangue.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Certamente [é] inútil se estender a rede diante da vista de todas as aves;
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Porém estes estão esperando [o derramamento] de seu [próprio] sangue; e preparam emboscada para suas [próprias] almas.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Assim [são] os caminhos de todo aquele que tem ganância pelo lucro desonesto; ela tomará a alma daqueles que a tem.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 A sabedoria grita pelas ruas; nas praças ela levanta sua voz.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Ela clama nas encruzilhadas, onde [passam] muita gente; às entradas das portas, nas cidades ela diz suas mensagens:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Até quando, ó tolos, amareis a tolice? E vós zombadores, desejareis a zombaria? E [vós] loucos, odiareis o conhecimento?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Convertei-vos à minha repreensão; eis que vos derramarei meu espírito, [e] vos farei saber minhas palavras.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 [Mas] porque eu clamei, e recusastes; estendi minha mão, e não houve quem desse atenção,
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 E rejeitastes todo o meu conselho, e não quisestes minha repreensão,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Também eu rirei em vosso sofrimento, [e] zombarei, quando vier vosso medo.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Quando vier vosso temor como tempestade, e a causa de vosso sofrimento como ventania, quando vier sobre vós a opressão e a angústia,
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Então clamarão a mim; porém eu não responderei; de madrugada me buscarão, porém não me acharão.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Porque odiaram o conhecimento; e escolheram não temer ao SENHOR.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Não concordaram com meu conselho, [e] desprezaram toda a minha repreensão.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Por isso comerão do fruto do seu [próprio] caminho, e se fartarão de seus [próprios] conselhos.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Pois o desvio dos tolos os matará, e a confiança dos loucos os destruirá.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Porém aquele que me ouvir habitará em segurança, e estará tranquilo do temor do mal.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
