Provérbios 5
1 Filho meu, atende à minha sabedoria: à minha inteligência inclina o teu ouvido;
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2 Para que conserves os meus avisos e os teus beiços guardem o conhecimento.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3 Porque os lábios da estranha destilam favos de mel, e o seu paladar é mais macio do que o azeite.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4 Porém o seu fim é amargoso como o absinto, agudo como a espada de dois fios.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol h7585)
6 Para que não ponderes a vereda da vida, são as suas carreiras variáveis, e não saberás delas.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7 Agora, pois, filhos, dai-me ouvidos, e não vos desvieis das palavras da minha boca.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8 Alonga dela o teu caminho, e não chegues à porta da sua casa;
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 Para que não dês a outros a tua honra, nem os teus anos a cruéis.
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 Para que não se fartem os estranhos do teu poder, e todos os teus afadigados trabalhos não entrem na casa do estrangeiro,
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11 E gemas no teu fim, consumindo-se a tua carne e o teu corpo.
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12 E digas: Como aborreci a correção! e desprezou o meu coração a repreensão!
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 E não escutei a voz dos meus ensinadores, nem a meus mestres inclinei o meu ouvido!
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14 Quase que em todo o mal me achei no meio da congregação e do ajuntamento.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15 Bebe água da tua cisterna, e das correntes do teu poço.
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 Derramem-se por de fora as tuas fontes, e pelas ruas os ribeiros de águas.
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17 Sejam para ti só, e não para os estranhos contigo.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18 Seja bendito o teu manancial, e alegra-te da mulher da tua mocidade.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 Como serva amorosa, e gazela graciosa, os seus peitos te saciarão em todo o tempo: e pelo seu amor sejas atraído perpetuamente.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20 E porque, filho meu, andarias atraído pela estranha, e abraçarias o seio da estrangeira?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 Porque os caminhos do homem estão perante os olhos do Senhor, e ele pesa todas as suas carreiras.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 Quanto ao ímpio, as suas iniquidades o prenderão, e com as cordas do seu pecado será detido.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 Ele morrerá, porque sem correção andou, e pelo excesso da sua loucura andará errado.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
