Iyyoob 28
1 Dhugumaan iddoon meetiin keessaa qotamu, lafti warqeen itti baafamee qulqulleeffamu jira.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Sibiilli lafa keessaa baafama; sibiilli diimaan immoo dhagaa albuudaa irraa baqfama.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Namni hamma dhuma dukkanaatti deema; moggaa akka malee fagoo dhaqees, dukkana hamaa keessa dhagaa albuudaa barbaada.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Inni lafa namoonni jiraatan irraa fagaatee iddoo miilli namaa ejjetee hin beeknetti boolla qota; namoota irraa fagaatee ni rarraʼa; asii fi achis ni raafama.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Lafa irraa garuu nyaatatu argama; jala isheetiin immoo akka waan ibidda taateetti geeddaramti;
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 dhagaan isaa burqaa sanpeerii ti; biyyoon isaas warqee qaba.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Allaattiin tokko iyyuu karaa dhokfame sana hin beeku; iji culullees karaa sana hin argine.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Bineensonni sodaachisoon irra hin ejjenne; leencis karaa sana hin darbine.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Harki namaa dhagaa jabaa cabsa; hundee tulluuwwanii immoo ni gaggaragalcha.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Inni kattaa keessaan karaa baasa; iji isaas waan gatii guddaa hunda arga.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Madda lageenii ni sakattaʼa; waan dhokfames ifatti ni baasa.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 Ogummaan garuu eessaa argamti? Hubannaanis eessa jiraata?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Namni gatii isaa hin beeku; inni biyya jiraattotaa keessatti hin argamu.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Tujubni, “Inni na keessa hin jiru” jedha; galaannis, “Inni na bira hin jiru” jedha.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Warqeen qulqulluun isa bituu hin dandaʼu; gatiin isaas meetiidhaan hin madaalamu.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Warqee Oofiiriitti, dhagaa gatii guddaa sardooniksiitti yookaan sanpeeriitti hin tilmaamamu.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Warqee fi dhagaan akka bilillee calaqqisu ittiin hin qixxaatu; inni faaya warqee qulqulluutiin hin geeddaramu.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Elellaanii fi dooqni akka waan gatii qabaniitti hin hedaman; gatiin ogummaa lula diimaa caala.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Tophaaziyooniin Itoophiyaa itti qixxaatu; warqee qulqulluudhaanis bitamuu hin dandaʼu.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 Yoos ogummaan eessaa dhufti ree? Hubannaanis eessa jiraatti?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Isheen ija uumama hundaa jalaa dhokatteerti; simbirroota samii jalaas baddeerti.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Badiisnii fi Duuti, “Nu oduu ishee qofa gurra keenyaan dhageenye” jedhu.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Waaqa qofatu daandii gara ishee geessu hubatee, lafa inni jiraatus beeka;
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 inni handaara lafaa ni ilaala; waan samii jala jiru hunda ni argaatii.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Inni yommuu bubbeedhaaf humna kennee bishaanota safaretti,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 yommuu bokkaadhaaf seera dhaabee bakakkaaf immoo daandii baasetti,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 inni ogummaa ilaalee madaale; jabeessee dhaabee ishee qorate.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Ergasii ilmaan namaatiin, “Gooftaa sodaachuun ogummaa; waan hamaa irraa fagaachuunis hubannaa dha” jedhe.
Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
