< Salomos Ordsprog 21 >
1 Kongens hjerte er som bekker i Herrens hånd, han bøier det dit han vil.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Alle en manns veier er rette i hans egne øine, men Herren veier hjertene.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Å gjøre rett og skjel er mere verdt for Herren enn offer.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Stolte øine og overmodig hjerte - de ugudeliges lampe blir dem til synd.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Den flittiges tanker fører bare til vinning, men hastverk bare til tap.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Rikdom som vinnes ved svikefull tunge, er et pust som blir borte i luften, og den fører til døden.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 De ugudeliges vold skal rykke dem selv bort, fordi de ikke vilde gjøre det som rett er.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Skyldtynget manns vei er kroket, men den renes ferd er ærlig.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Bedre å bo i et hjørne på taket enn med trettekjær kvinne i felles hus.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Den ugudeliges sjel har lyst til det onde; hans næste finner ikke barmhjertighet hos ham.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Når du straffer en spotter, blir den uforstandige vis, og når du lærer en vis, tar han imot kunnskap.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Den Rettferdige gir akt på den ugudeliges hus; han styrter de ugudelige i ulykke.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Den som lukker sitt øre for den fattiges skrik, han skal selv rope, men ikke få svar.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 En gave i lønndom stiller vrede, og en hemmelig foræring stiller stor harme.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Det er en glede for den rettferdige å gjøre rett, men en redsel for dem som gjør urett.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Det menneske som forviller sig fra klokskaps vei, skal havne blandt dødningene.
Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Fattig blir den som elsker glade dager; den som elsker vin og olje, blir ikke rik.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Den ugudelige blir løsepenge for den rettferdige, og den troløse kommer i de opriktiges sted.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Bedre å bo i et øde land enn hos en arg og trettekjær kvinne.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Kostelige skatter og olje er det i den vises hus, men dåren gjør ende på det.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Den som jager efter rettferdighet og miskunnhet, han skal finne liv, rettferdighet og ære.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Den vise inntar de veldiges by og river ned det vern som den satte sin lit til.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Den som varer sin munn og sin tunge, frir sitt liv fra trengsler.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Den som er overmodig og opblåst, kalles en spotter; han farer frem i ustyrlig overmot.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Den lates attrå dreper ham, fordi hans hender nekter å arbeide.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Hele dagen attrår og attrår han, men den rettferdige gir og sparer ikke.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 De ugudeliges offer er en vederstyggelighet, og enda mere når de bærer det frem og har ondt i sinne!
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Et løgnaktig vidne skal omkomme, men en mann som hører efter, skal alltid få tale.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 En ugudelig mann ter sig frekt, men den opriktige går sin vei rett frem.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Det finnes ingen visdom og ingen forstand og intet råd mot Herren.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Hesten gjøres ferdig for stridens dag, men seieren hører Herren til.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.