Lioka 7
1 Ie nifonitse i nilañone’e añatrefa’ i màroy le niheo mbe Kapernaomy mb’eo,
A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
2 le teo ty mpitorom-pifehen-dahin-defon-jato nisoheñe, narare, toe heta’e.
Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
3 Ie nijanjiñe’e Iesoà, le nirahe’e homb’ ama’e ty androanavi’ o Jiosio hihalaly ama’e ty homb’eo hampijangañe i mpitoro’ey.
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
4 Aa ie nifanampe amy Iesoà, le nimanea’ iareo toreo ami’ty hoe: Evae’e te hanoe’o,
A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
5 amy t’ie mpitea ty tanen-tika naho namboatse anjombam-pitontoñañe.
Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
6 Aa le niongake vaho nindre lia am’iereo t’Iesoà. Ie narine i anjombay, le nampanalakà’ i mpifelekey aze o rañe’eo hinday o entañe zao: O Rañandria, ko mañolañ’ ay fa tsy sazò ahy te ihe hiheo ambane’ ty tafo-trañoko.
Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
7 Mbore ataoko tsy mañeva azo te izaho ro homb’ ama’o, fe mitsarà le ho jangañe i mpitorokoy.
A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
8 Izaho ka fehèn-dily vaho mamehe lahindefoñe. Ie ataoko Akia ty raike le mandeha, naho ami’ty raike: Mb’etoa, le avy, vaho amy mpitorokoy: Anò zao, le anoe’e.
Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
9 Ie jinanji’ Iesoà, le nilatsa, naho nitolike, nanao ty hoe am’ ondaty nañorik’ azeo: Itaroñako te mbe lia tsy nahatrea fatokisam-bey hoe izay ndra e Israele atoy!
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
10 Ie pok’ añ’ anjomba ao o nafanto’eo, le nizoe’ iereo jangañe i mpitoroñe natindriy.
Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
11 Ie amy loak’androy, nigodañe mb’ an-drova atao Naina mb’eo t’Iesoà; le nañorik’ aze ty maro amo mpiama’eo naho i lahialeñey.
I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
12 Ie nitotoke i lalambein-drovay, intoy ty takon-dolo boak’ao, ty ana-dahy bako tokan-drene’e, vantotse; le nañorik’ aze ty valobohòke boak’ an-drova ao.
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
13 Ie nivazoho’ i Talè i rakembay le niferenaiña’e naho nanoe’e ty hoe: Ko mirovetse!
Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
14 Nimb’eo re nitsapa i horantsañey vaho nitsangañe o mpitakoñeo le hoe re: O kirahe, hoe iraho ama’o: Mivañòna!
A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
15 Nitroatse amy zao i nivetrakey naho nisaontsy vaho natolo’e aman-drene’e.
I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
16 Hene niazo’ ty anifañe ondatio le nañomey engeñe an’ Andrianañahare ami’ty hoe: Mpitoky ra’elahy ty nitroatse amantika; vaho ty hoe: Nitilike ondati’eo t’i Andrianañahare.
Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
17 Nanitsike Iehodà naho o rova mañohok’ aze iabio ty fiboelea’ i talily ty ama’ey.
I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
18 Natalili’ o mpiana’ i Jaonao ama’e i hene rezay.
I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
19 Aa le kinanji’ i Jaona ty mpiana’e roe le nampihitrife’e mb’amy Talè mb’eo hañontane aze ty hoe: Ihe hao i ho aviy, ke hafa ty ho tamàe’ay?
Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20 Ie nivotraha’ indaty rey le hoe ty asa’ iareo: Nirahe’ i Jaona Mpandipotse mb’ama’o mb’etoan-jahay hañontàne ty hoe: Ihe hao i Ho aviy, kera mbe añe i tamaen-tikañey?
Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
21 Amy oray avao ty nañafaha’e ondaty maro amo areteñeo naho amo hasilofañeo naho amo anga-dratio vaho nampañisake ty goa maro.
A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
22 Le hoe ty natoi’ Iesoà: Akia, atalilio amy Jaona o raha niisa’areo naho nijanjiñeñeo; te mahaoniñe o feio, minokitse o komboo, malio o angamaeo, mijanjiñe o giñeo, miheren-ko veloñe o vilasio vaho taroñeñe amo rarakeo i Talili-soay.
Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23 Haha ze tsy mitorifike amako.
A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
24 Ie niavotse i mpiana’ i Jaona rey, le nitalily i Jaona amy lahialeñey t’Iesoà, ami’ty hoe: Hisamba inoñe ty lia’areo mb’am-babangoañe añe? Ty Bararata atroetroen-tioke hao?
A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
25 ke ino ty niakara’ areo ho isaheñe? Ondaty misikin-tsoa hao? Toe añ’ anjombam-pifehe ao o mpisaroñe lamba marerarerao naho o miaiñ’ añolèñañeo;
Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
26 he ino ty niavota’ areo ho sambaeñe? Mpitoky hao? Eka! hoe iraho ama’areo: lombolombom-pitoky re.
Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
27 Ie nipatereñe ty hoe: Ingo, iraheko aolon-dahara’o eo ty hañajary ty lala’o aolo’o.
Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
28 Aa hoe ty entako ama’areo: Amy ze sinaman-droakemba tsy teo ty mpitoky bey te amy Jaona Mpandipotse; fe jabajaba te ama’e ze minjilìte’e amy Fifehean’Añaharey.
Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
29 Songa nañomey to an’ Andrianañahare ondaty nahajanjiñeo naho o mpamory vili-lohao, amy t’ie niliporeñe ami’ty filipora’ i Jaona,
Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
30 fe nifarie’o Fariseoo naho o mpanoki-dilio ty nisafirien’ Añahare ho a iareo amy t’ie tsy nimete nilipotse ama’e.
Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
31 Inoñe arè ty handrazañako ondati’ ty tariratse toio, isareañe ami’ty ino?
I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
32 Ie hambañe ami’ty ajaja mitobok’ an-tsena ao mifampikoike ty hoe: fa nitiofa’ay soly fe tsy nitsinjaha’areo; nibekoa’ay fandalañe, fe tsy niroveta’areo.
Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
33 Aa ie niloneake t’i Jaona Mpandipotse, tsy nikama mofo, tsy ninon-divay le hoe ty asa’ areo: Aman-kokolampa re.
Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
34 Ie nivotrake eo ka i Ana’ ondatiy mihinañe naho minoñe, le hoe ka nahareo: Hehe! milonja naho migenoke divay ty rañem-pamory vili-loha naho bey hakeo tia.
Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
35 Fe mahazo to amo ana’eo ty hihitse.
Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
36 Ie amy zay, nañambara Iesoà ty Fariseo hitrao-pikama. Aa le niheo mb’añ’anjomba’e ao re, niambesatse.
Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
37 Le teo ty ampela beihakeo an-drova ao, ie naharendreke t’ie nandrenàndre nikama añ’anjomba’ i Fariseoy, le nandesa’e solike mañitse ami’ty anan-tsinihara.
A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
38 Nijohañe amboho’e eo re nirovetse am-pandia’e, nandè o fandia’eo an-dranomaso’e naho nifòra’e amo volo’eo; le nitolom-pañoroke o fandia’eo vaho nihosora’e solike mañitse.
A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
39 Ie nioni’ i fariseo nañambara aze le hoe ty tsakore’e: Naho toe nimpitoky ondatio, le ho nifohi’e te ia izay naho ty sata’ o ampela mitsapatsapa azeo; t’ie bei-hakeo.
Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
40 Aa le natoi’ Iesoà ty hoe: O Simona, Inao ty ivolañako. Le hoe re: Isaontsio, Talè.
I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
41 Teo ty mpampisongo amam-pisongo roe. Ty raike nitsepake bogady liman-jato, ty raike limam-polo.
I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
42 Aa kanao tsy eo ty hahavaha’ iareo, sindre nihevea’e. Toiño iraho, ia am’ iereo ty ho lako fitea aze?
A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
43 Hoe ty natoi’ i Simona: Va’e i nihevea’e beiy. Hoe t’Iesoà tama’e: To i saontsi’oy.
I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
44 Nitolik’ amy ampelay re le nisaontsy amy Simona ty hoe: Hehek’ o rakembao? Nizilik’ añ’ anjomba’o atoan-draho le tsy nanjotsoa’o rano hanasàko tomboke, fe o rano-pihaino’eo ro nanasa o tombokoo vaho namaoke aze o maroi’eo.
A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
45 Tsy nondrohe’o; fe boak’ ami’ty nimoahako atoañe le lia’e tsy napo’e ty oroke o tombokoo.
Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
46 Tsy nañiliña’o menake ty lohako, fe hinoso’ ty rakemba tia solike mañitse o tombokoo.
Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
47 Aa hoe ty taroko ama’o, O tahi’e nimaroo, fonga nimeatse, amy t’ie bey fikokoañe. Aa ze niheveañe kede, kede ka ty fitea’e.
Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
48 Le hoe re tamy rakembay: Hene nilioveñe o hakeo’oo.
I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
49 Aa hoe ty fiñeoñeo’ o nitrao-pikama ama’eo: Ia ka ty mbore mañaha hakeo tia?
Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
50 Hoe t’Iesoà tamy ampelay: Nandrombak’ azo ty fatokisa’o; akia an-kanintsiñe.
I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
