Marka 1
1 Ty namotorañe ty talili-soa’ Iesoà Norizañey, Anak’ Andrianañahare.
Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
2 Pinatetse am’ Isaia Mpitoky ao ty hoe: Ingo mañitrike ty irako mb’añ’aolon-dahara’o mb’eo, ie ty hañajary ty lalañe añatrefa’o eo;
Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
3 Ty fiarañanaña’ i mikoikey: Hajario am-patrambey añe ty fombà’ Iehovà, Avantaño o lala’eo.
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4 Izay ty niboaha’ i Jaona Mpandipotse am-babangoañe añe nitsey ty filiporam-pisolohoañe ho ami’ty fañafahan-kakeo.
Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
5 Le niakatse mb’ ama’e mb’eo ty an-tane’ Iehodà iaby naho o nte-Ierosalemeo; vaho nilipotse añama’e an-tsaka Iordane ao, songa nibaboke amo hakeo’eo.
I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
6 Nisafotse volon-drameva t’i Jaona, naho nidiañe kitamben-kolitse an-toha’e, naho nikama bekapàke naho ron-tsý,
Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
7 vaho nitaroñe ty hoe: Manonjohy ahy ty fatratse te amako; tsy mañeva ahy ty hibotreke ambane hampidraitse i talin-kana’ey.
A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
8 Toe mandipotse anahareo an-drano iraho, fa ie ty handipotse anahareo amy Arofo Masiñey.
Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
9 Ie amy andro rezay, nihirike Nazareta e Galilia añe t’Iesoà, vaho nampilipore’ i Jaona am’ Iordaney.
I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana.
10 Ie vaho nitroatse amy ranoy, le nivazoho’e te nikodriatse i likerañey, naho nizotso hoe deho ama’e i Arofoy
A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.
11 vaho niboak’andindìñe ao ty fiarañanañañe nanao ty hoe: Anako kokoako irehe, toe ampokòako.
A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
12 Tineha’ i Arofoy amy zao re mb’ an-jerezere tane añe,
A ihned ho Duch vypudil na poušť.
13 le tan-tane bangiñe añe efa-polo andro re, nizizie’ i mpañìnjey naho nindre amo bibi-lìo, vaho nitoroña’ o Anjelio.
I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
14 Ie najòñ’ an-drohy ao t’i Jaona; le nimb’e Galilia mb’eo t’Iesoà nitaroñe i talili-soan’ Añaharey;
Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,
15 ami’ty hoe: Fa heneke ty sa; mitotoke i Fifehean’ Añaharey; misolohoa naho atokiso i talili-soay.
Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Èiňte pokání, a věřte evangelium.
16 Ie nidraidraitse añ’olon-dria’ i Galilia, le nahavazoho i Simona naho i Andrea rahalahi’ i Simona nañifike harato an-driake ao fa mpañarato.
A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli.
17 Le hoe t’Iesoà tam’ iereo: Mañoriha ahy, vaho hanoeko mpañarato ondaty.
I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
18 Nado’ iereo amy zao o harato’ iareoo vaho nañorik’ aze.
A oni hned opustivše síti své, šli za ním.
19 Ie nisitsitse mb’eo, le nivazoho’e t’Iakobe Ana’ i Zebedio naho i Jaona rahalahi’e, an-dakañe ao nanosoke harato.
A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své;
20 Kinanji’e amy zao; le nenga’ iereo an-dakañe ao t’i Zebedio rae’ iareo naho o mpikaramao, vaho nanonjohy aze.
A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
21 Nigodañe mb’e Kapernaome iereo le nizilike am-pitontonañ’ ao te Sabotse vaho nañòke.
I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.
22 Nahajagòñe iareo i fañoha’ey, foto’e nanare’e manahake t’ie aman-dily, fe tsy manahake o mpanoki-dilio.
I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.
23 Tam-pitontona’ iareo ao t’indaty amam-pañahi-maleotse, nikoikoike
I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,
24 ty hoe: Inoñe ty itraofan-tika, ry Iesoà nte-Nazareta? hanjaman’ anay v’o talin-dia’oo? Apotako irehe, t’i Masin’ Añahare.
Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.
25 Nitrevoke aze t’Iesoà ami’ty hoe: Mamantsy, iakaro!
I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
26 Nagibigibi’ i kokolampay re naho nikontsiañe am-peo, vaho niakatse ama’e.
I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
27 Akore ty halatsà’ ie iaby kanao nifañontàne ty hoe: Raha akore v’itoio? Toe fañòhañe vao naho aman-dily! Ie ami’ty halàko lilitse ro mandily o anga-dratio, le ivohora’ iareo.
I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
28 Aa le niboele nanitsike i tane mañohoke i Galiliay ty enge’e.
I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
29 Niakatse i fitontonañey iereo, le nizilike añ’an-jomba’ i Simona naho i Andrea ao rekets’ Iakobe naho i Jaona.
A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
30 Natindri’ ty hamae sandriñe ty rafoza’ i Simona ampela le nisaontsiañe amy zao ty ama’e.
Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
31 Nimb’eo re nandrambe ty fità’e naho nongaha’e naho nisitake ama’e i firemporempo’ey, vaho nitoroñe iareo.
A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
32 Ie hariva, naho fa nimotake i àndroy, le nendeseñe mb’ama’e o marare iabio vaho o nangaran-kokolampao,
Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
33 naho nivorigidiñe an-dalambey eo i rova iabiy,
A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům.
34 naho nahajangañe ty maro nisilofe’ ty areteñe ankafankafa re naho nañary kokolampa maro vaho tsy nenga’e hibeoke o anga-dratio; foto’e napota’ iereo.
I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho.
35 Ie maraindrain-tsikiake naho mbe nangararak’ atiñana, le nitroatse, nienga mb’an-toetse bangiñe añe nitalaho.
A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil.
36 Tsinoe’ i Simona naho o mpiama’eo;
I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
37 Naho nitendreke, le hoe iereo ama’e: Hene mipay Azo.
A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají.
38 Hoe re tam’ iereo: Antao hiveve mb’ an-tane ila’e, mb’amo tanàñe mañohokeo, hitaroñe añe ka; amy te izay ty talin-diako.
I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
39 Aa le nitsitsife’e ty Galilia nitaroñe am-pitontona’ iareo ao, vaho nañary kokolampa.
I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal.
40 Niheo mb’ama’e mb’eo ty angamae, nitongaleke le nitoreova’e ty hoe: Naho satri’o, mahalio ahy.
Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti.
41 Nitretreza’ Iesoà, le nañitia’e fitàñe, nitsapa aze vaho nanao ty hoe: Satriko, maliova.
Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
42 Nisitake aze amy zao i haangamàe’ey vaho nalio.
A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
43 Hinatahata’e, naho nampombà’e mb’eo,
I pohroziv mu, hned ho odbyl,
44 le nanoa’e ty hoe: Asoao tsy hitalily ama’ia ia; akia, miboaha amy mpisoroñey, le engao i fiefera’oy ty amy linili’ i Mosèy, ho fitaliliañe iareo.
A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
45 F’ie niavotse, le namototse nitsey am-pidadàñe naho naboele’e mbeo’ mbeo i entañey, naho tsy nimete nizilike am-palangesañe an-tanañe ao ka t’Iesoà; f’ie nitoetse am-bangiñe ao vaho niropake ama’e tok’aia tok’aia i màroy.
On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.
