Psalmorum 74
1 intellectus Asaph ut quid Deus reppulisti in finem iratus est furor tuus super oves pascuae tuae
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 memor esto congregationis tuae quam possedisti ab initio redemisti virgam hereditatis tuae mons Sion in quo habitasti in eo
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 leva manus tuas in superbias eorum in finem quanta malignatus est inimicus in sancto
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 et gloriati sunt qui oderunt te in medio sollemnitatis tuae posuerunt signa sua signa
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 et non cognoverunt sicut in exitu super summum quasi in silva lignorum securibus
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 exciderunt ianuas eius in id ipsum in securi et ascia deiecerunt eam
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 incenderunt igni sanctuarium tuum in terra polluerunt tabernaculum nominis tui
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 dixerunt in corde suo cognatio eorum simul quiescere faciamus omnes dies festos Dei a terra
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 signa nostra non vidimus iam non est propheta et nos non cognoscet amplius
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 usquequo Deus inproperabit inimicus inritat adversarius nomen tuum in finem
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 ut quid avertis manum tuam et dexteram tuam de medio sinu tuo in finem
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Deus autem rex noster ante saeculum operatus est salutes in medio terrae
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 tu confirmasti in virtute tua mare contribulasti capita draconum in aquis
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 tu confregisti capita draconis dedisti eum escam populis Aethiopum
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 tu disrupisti fontem et torrentes tu siccasti fluvios Aetham;
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 tuus est dies et tua est nox tu fabricatus es auroram et solem
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 tu fecisti omnes terminos terrae aestatem et ver tu plasmasti ea
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 memor esto huius inimicus inproperavit Dominum et populus insipiens incitavit nomen tuum
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 ne tradas bestiis animam confitentem tibi animas pauperum tuorum ne obliviscaris in finem
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 respice in testamentum tuum quia repleti sunt qui obscurati sunt terrae domibus iniquitatum
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 ne avertatur humilis factus confusus pauper et inops laudabunt nomen tuum
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 exsurge Deus iudica causam tuam memor esto inproperiorum tuorum eorum qui ab insipiente sunt tota die
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 ne obliviscaris voces inimicorum tuorum superbia eorum qui te oderunt ascendit semper
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
