Proverbiorum 20
1 Luxuriosa res, vinum, et tumultuosa ebrietas: quicumque his delectatur, non erit sapiens.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Sicut rugitus leonis, ita et terror regis: qui provocat eum, peccat in animam suam.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Honor est homini, qui separat se a contentionibus: omnes autem stulti miscentur contumeliis.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Propter frigus piger arare noluit: mendicabit ergo aestate, et non dabitur illi.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Sicut aqua profunda, sic consilium in corde viri: sed homo sapiens exhauriet illud.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Multi homines misericordes vocantur: virum autem fidelem quis inveniet?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Iustus, qui ambulat in simplicitate sua, beatos post se filios derelinquet.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Rex, qui sedet in solio iudicii, dissipat omne malum intuitu suo.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Quis potest dicere: Mundum est cor meum, purus sum a peccato?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 Pondus et pondus, mensura et mensura: utrumque abominabile est apud Deum.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Ex studiis suis intelligitur puer, si munda et recta sint opera eius.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Aurem audientem, et oculum videntem, Dominus fecit utrumque.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Noli diligere somnum, ne te egestas opprimat: aperi oculos tuos, et saturare panibus.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Malum est, malum est, dicit omnis emptor: et cum recesserit, tunc gloriabitur.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Est aurum, et multitudo gemmarum: vas autem pretiosum labia scientiae.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Tolle vestimentum eius, qui fideiussor extitit alieni, et pro extraneis aufer pignus ab eo.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Suavis est homini panis mendacii: et postea implebitur os eius calculo.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Cogitationes consiliis roborantur: et gubernaculis tractanda sunt bella.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Ei, qui revelat mysteria, et ambulat fraudulenter, et dilatat labia sua, ne commiscearis.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Qui maledicit patri suo, et matri, extinguetur lucerna eius in mediis tenebris.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Hereditas, ad quam festinatur in principio, in novissimo benedictione carebit.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Ne dicas: Reddam malum: expecta Dominum, et liberabit te.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Abominatio est apud Dominum pondus et pondus: statera dolosa non est bona.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 A Domino diriguntur gressus viri: quis autem hominum intelligere potest viam suam?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Ruina est homini devotare sanctos, et post vota retractare.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Dissipat impios rex sapiens, et incurvat super eos fornicem.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Lucerna Domini spiraculum hominis, quae investigat omnia secreta ventris.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Misericordia, et veritas custodiunt regem, et roboratur clementia thronus eius.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Exultatio iuvenum, fortitudo eorum: et dignitas senum canities.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Livor vulneris absterget mala: et plagae in secretioribus ventris.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
