Lucam 2
1 Factum est autem in diebus illis, exiit edictum a Caesare Augusto ut describeretur universus orbis.
I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2 Haec descriptio prima, facta est a praeside Syriae Cyrino:
(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3 et ibant omnes ut profiterentur singuli in suam civitatem.
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4 Ascendit autem et Ioseph a Galilaea de civitate Nazareth in Iudaeam in civitatem David, quae vocatur Bethlehem: eo quod esset de domo, et familia David,
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
5 ut profiteretur cum Maria desponsata sibi uxore praegnante.
Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6 Factum est autem, cum essent ibi, impleti sunt dies ut pareret.
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
7 Et peperit filium suum primogenitum, et pannis eum involvit, et reclinavit eum in praesepio: quia non erat ei locus in diversorio.
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
8 Et pastores erant in regione eadem vigilantes, et custodientes vigilias noctis super gregem suum.
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9 Et ecce angelus Domini stetit iuxta illos, et claritas Dei circumfulsit illos, et timuerunt timore magno.
A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10 Et dixit illis angelus: Nolite timere: ecce enim evangelizo vobis gaudium magnum, quod erit omni populo:
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11 quia natus est vobis hodie Salvator, qui est Christus Dominus in civitate David.
Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12 Et hoc vobis signum: Invenietis infantem pannis involutum, et positum in praesepio.
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13 Et subito facta est cum angelo multitudo militiae caelestis laudantium Deum, et dicentium:
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14 Gloria in altissimis Deo, et in terra pax hominibus bonae voluntatis.
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15 Et factum est, ut discesserunt ab eis Angeli in caelum: pastores loquebantur ad invicem: Transeamus usque ad Bethlehem, et videamus hoc verbum, quod factum est, quod fecit Dominus, et ostendit nobis.
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16 Et venerunt festinantes: et invenerunt Mariam, et Ioseph, et infantem positum in praesepio.
I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
17 Videntes autem cognoverunt de verbo, quod dictum erat illis de puero hoc.
A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
18 Et omnes, qui audierunt, mirati sunt: et de his, quae dicta erant a pastoribus ad ipsos.
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
19 Maria autem conservabat omnia verba haec, conferens in corde suo.
Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
20 Et reversi sunt pastores glorificantes, et laudantes Deum in omnibus, quae audierant, et viderant sicut dictum est ad illos.
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
21 Et postquam consummati sunt dies octo ut circumcideretur puer: vocatum est nomen eius Iesus, quod vocatum est ab angelo prius quam in utero conciperetur.
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
22 Et postquam impleti sunt dies purgationis eius secundum legem Moysi, tulerunt illum in Ierusalem, ut sisterent eum Domino,
A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
23 sicut scriptum est in lege Domini: Quia omne masculinum adaperiens vulvam, sanctum Domino vocabitur.
(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
24 et ut darent hostiam secundum quod dictum est in lege Domini par turturum, aut duos pullos columbarum.
A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
25 Et ecce homo erat in Ierusalem, cui nomen Simeon, et homo iste iustus, et timoratus, expectans consolationem Israel, et Spiritus sanctus erat in eo.
A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
26 Et responsum acceperat a Spiritu sancto, non visurum se mortem, nisi prius videret Christum Domini.
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
27 Et venit in spiritu in templum. Et cum inducerent puerum Iesum parentes eius, ut facerent secundum consuetudinem legis pro eo:
Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
28 et ipse accepit eum in ulnas suas, et benedixit Deum, et dixit:
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
29 Nunc dimittis servum tuum Domine, secundum verbum tuum in pace:
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
30 Quia viderunt oculi mei salutare tuum,
Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
31 Quod parasti ante faciem omnium populorum.
Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
32 Lumen ad revelationem gentium, et gloriam plebis tuae Israel.
Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
33 Et erat pater et mater eius mirantes super his, quae dicebantur de illo.
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
34 Et benedixit illis Simeon, et dixit ad Mariam matrem eius: Ecce positus est hic in ruinam, et in resurrectionem multorum in Israel: et in signum, cui contradicetur:
I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35 et tuam ipsius animam pertransibit gladius ut revelentur ex multis cordibus cogitationes.
(A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36 Et erat Anna prophetissa, filia Phanuel, de tribu Aser: haec processerat in diebus multis, et vixerat cum viro suo annis septem a virginitate sua.
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
37 Et haec vidua erat usque ad annos octoginta quattuor: quae non discedebat de templo, ieiuniis, et obsecrationibus serviens nocte, ac die.
A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38 Et haec, ipsa hora superveniens, confitebatur Domino: et loquebatur de illo omnibus, qui expectabant redemptionem Israel.
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
39 Et ut perfecerunt omnia secundum legem Domini, reversi sunt in Galilaeam in civitatem suam Nazareth.
Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
40 Puer autem crescebat, et confortabatur plenus sapientia: et gratia Dei erat in illo.
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
41 Et ibant parentes eius per omnes annos in Ierusalem, in die sollemni Paschae.
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
42 Et cum factus esset annorum duodecim, ascendentibus illis Ierosolymam secundum consuetudinem diei festi,
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
43 consummatisque diebus, cum redirent, remansit puer Iesus in Ierusalem, et non cognoverunt parentes eius.
A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
44 Existimantes autem illum esse in comitatu, venerunt iter diei, et requirebant eum inter cognatos, et notos.
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
45 Et non invenientes, regressi sunt in Ierusalem, requirentes eum.
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
46 Et factum est, post triduum invenerunt illum in templo sedentem in medio doctorum, audientem illos, et interrogantem eos.
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
47 Stupebant autem omnes, qui eum audiebant, super prudentia, et responsis eius.
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
48 Et videntes admirati sunt. Et dixit mater eius ad illum: Fili, quid fecisti nobis sic? ecce pater tuus, et ego dolentes quaerebamus te.
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
49 Et ait ad illos: Quid est quod me quaerebatis? nesciebatis quia in his, quae patris mei sunt, oportet me esse?
I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
50 Et ipsi non intellexerunt verbum, quod locutus est ad eos.
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
51 Et descendit cum eis, et venit Nazareth: et erat subditus illis. Et mater eius conservabat omnia verba haec in corde suo.
I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52 Et Iesus proficiebat sapientia, et aetate, et gratia apud Deum, et homines.
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
