< ئەیوب 28 >
زیو کانی هەیە و بۆ زێڕیش شوێنێک هەیە بۆ پاڵاوتنی. | 1 |
“Certamente existe uma mina de prata, e um lugar para o ouro, que eles refinam.
ئاسن لە خۆڵ دەردەهێنرێت، مسیش لە توانەوەی بەرد. | 2 |
O ferro é retirado da terra, e o cobre é fundido a partir do minério.
مرۆڤ کۆتایی بە تاریکی دەهێنێت؛ لەناو تاریکی سێبەری مەرگ بۆ بەردی کانزایی دوورترین کون و کەلەبەرەکان دەپشکنن. | 3 |
O homem põe um fim à escuridão, e busca, até o limite mais distante, as pedras da obscuridade e da escuridão espessa.
کانێکی لێدا دوور لە خەڵکی، لە شوێنێکی لەبیرکراو لەلایەن ڕێبوارانەوە؛ شۆڕ کرانەوە و دوور لە خەڵکی جۆلانەیان پێکرا. | 4 |
Ele quebra um eixo a partir de onde as pessoas vivem. Eles são esquecidos pelo pé. Eles ficam longe dos homens, eles balançam para frente e para trás.
زەوی ئەوەی کە نانی لێوە دەردەهێنرێت، لە ژێرەوە دەگۆڕدرێت بە چەشنی ئاگر؛ | 5 |
Quanto à terra, dela sai o pão. Debaixo dele é aparecido como se fosse por fogo.
بەردەکانی یاقووتی شینی تێدایە و لە خۆڵەکەیدا زێڕ هەیە. | 6 |
As safiras vêm de suas rochas. Tem pó de ouro.
ڕێگایەک کە مەلە گۆشتخۆرەکان پێی نازانن و چاوی هەڵۆ نایبینێت. | 7 |
Esse caminho que nenhuma ave de rapina conhece, nem o olho do falcão o viu.
ئاژەڵە دڕندەکان پێیدا نەڕۆیشتوون، شێر پێیدا تێنەپەڕیوە. | 8 |
Os animais orgulhosos não a pisaram, nem o leão feroz passou por lá.
مرۆڤ دەستدرێژی دەکاتە سەر بەرد، بنکەی چیاکان دەردەخات. | 9 |
Ele coloca a mão na pedra frágil, e ele derruba as montanhas pelas raízes.
لە تاشەبەردەکان تونێل دەکات؛ چاوەکانی هەموو شتێکی گرانبەها دەبینێت. | 10 |
Ele corta canais entre as rochas. Seu olho vê cada coisa preciosa.
ئاودزی ڕووبارەکان دەپشکنێت و ئەوەی شاراوەیە دەیخاتە بەر ڕووناکی. | 11 |
Ele liga os riachos que eles não gotejam. A coisa que está escondida ele traz à luz.
بەڵام دانایی لەکوێ دەدۆزرێتەوە و تێگەیشتن لەکوێ نیشتەجێیە؟ | 12 |
“Mas onde será encontrada a sabedoria? Onde está o lugar do entendimento?
مرۆڤ نرخەکەی نازانێت و لە خاکی زیندوواندا نادۆزرێتەوە. | 13 |
O homem não sabe seu preço, e não é encontrada na terra dos vivos.
قووڵایی ژێر زەوی دەڵێت: «لەناو مندا نییە،» دەریا دەڵێت: «لەلای من نییە.» | 14 |
O fundo diz: 'Não está em mim'. O mar diz: “Não está comigo”.
دانایی نە زێڕی بێگەرد لە جیاتی دەدرێت و نە بە زیویش نرخەکەی دەکێشرێت. | 15 |
Não pode ser comprado por ouro, nem a prata será pesada por seu preço.
نە بە زێڕی ئۆفیر و نە بە بەردی عاشقبەندی گرانبەها و نە بە یاقووتی شین دەکێشرێت. | 16 |
Não pode ser valorizado com o ouro de Ophir, com o precioso ônix, ou a safira.
نە زێڕ و نە بلور هاوتایەتی، نە بە دەفرێکی زێڕی بێگەرد دەگۆڕدرێتەوە. | 17 |
Ouro e vidro não podem ser iguais, nem será trocado por jóias de ouro fino.
لە پاڵ ئەودا نە مەرجان و نە یەشب باسیان ناکرێت و نرخی دانایی لە یاقووت بەهادارترە. | 18 |
Nenhuma menção será feita ao coral ou ao cristal. Sim, o preço da sabedoria está acima dos rubis.
یاقووتی زەردی کوش هاوتای نابێت و بە زێڕی بێگەرد ناکێشرێت. | 19 |
O topázio da Etiópia não se igualará a ele. Não será valorizado com ouro puro.
ئیتر دانایی لەکوێ دەدۆزرێتەوە و تێگەیشتن لەکوێ نیشتەجێیە؟ | 20 |
De onde vem então a sabedoria? Onde está o lugar do entendimento?
لەبەرچاوی هەموو زیندووێک شاراوەیە و لەبەرچاوی باڵندەکانی ئاسمان داپۆشراوە. | 21 |
Seeing está escondido dos olhos de todos os vivos, e mantido perto dos pássaros do céu.
لەناوچوون و مردن دەڵێن: «بە گوێی خۆمان هەواڵی ئەومان بیست.» | 22 |
Destruição e Morte dizem, “Ouvimos um rumor com nossos ouvidos”.
خودا ڕێگاکەی تێدەگات و ئەو شوێنەکەی پێ دەزانێت. | 23 |
“Deus entende seu caminho, e ele conhece seu lugar.
لەبەر ئەوەی ئەو تەماشای ئەوپەڕی زەوی دەکات و هەموو ژێر ئاسمان دەبینێت. | 24 |
Pois ele olha para os confins da terra, e vê sob todo o céu.
کاتێک کێشی بۆ با دروستکرد و ئاوەکانی بە پێوانە پێوا، | 25 |
Ele estabelece a força do vento. Sim, ele mede as águas por medida.
کاتێک بۆ باران یاسای دانا و بۆ دەنگی هەورەتریشقەش ڕێگا، | 26 |
Quando ele fez um decreto para a chuva, e um caminho para o relâmpago do trovão,
ئەو کاتە دانایی بینی و باسی کرد، ئامادەی کرد و هەروەها تاقی کردەوە. | 27 |
então ele o viu, e o declarou. Ele o estabeleceu, sim, e o pesquisou.
بە مرۆڤی فەرموو: «بێگومان دانایی لە لەخواترسییەوەیە و لە خراپە لادانیش لە تێگەیشتنەوەیە.» | 28 |
Ao homem, disse ele, Eis o temor do Senhor, que é sabedoria”. Partir do mal é compreender'”.