詩篇 139
1 伶長にうたはしめたるダビデの歌 ヱホバよなんぢは我をさぐり我をしりたまへり
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 なんぢはわが坐るをも立をもしり 又とほくよりわが念をわきまへたまふ
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 なんぢはわが歩むをもわが臥をもさぐりいだし わがもろもろの途をことごとく知たまへり
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 そはわが舌に一言ありとも観よヱホバよなんぢことごとく知たまふ
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 なんぢは前より後よりわれをかこみ わが上にその手をおき給へり
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 かかる知識はいとくすしくして我にすぐ また高くして及ぶことあたはず
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 我いづこにゆきてなんぢの聖霊をはなれんや われいづこに往てなんぢの前をのがれんや
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 我あけぼのの翼をかりて海のはてにすむとも
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 かしこにて尚なんぢの手われをみちびき汝のみぎの手われをたもちたまはん
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 暗はかならす我をおほひ 我をかこめる光は夜とならんと我いふとも
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 汝のみまへには暗ものをかくすことなく 夜もひるのごとくに輝けり なんぢにはくらきも光もことなることなし
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 汝はわがはらわたをつくり 又わがははの胎にわれを組成たまひたり
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 われなんぢに感謝す われは畏るべく奇しくつくられたり なんぢの事跡はことごとくくすし わが霊魂はいとつばらに之をしれり
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 われ隠れたるところにてつくられ地の底所にて妙につづりあはされしとき わが骨なんぢにかくるることなかりき
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 わが體いまだ全からざるに なんぢの目ははやくより之をみ 日々かたちづくられしわが百體の一だにあらざりし時に ことごとくなんぢの冊にしるされたり
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 神よなんぢりもろもろの思念はわれに寶きこといかばかりぞや そのみおもひの総計はいかに多きかな
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 我これを算へんとすれどもそのかずは沙よりもおほし われ眼さむるときも尚なんぢとともにをる
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 神よなんぢはかならず惡者をころし給はん されば血をながすものよ我をはなれされ
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 かれらはあしき企圖をもて汝にさからひて言ふ なんぢの仇はみだりに聖名をとなふるなり
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 ヱホバよわれは汝をにくむ者をにくむにあらずや なんぢに逆ひておこりたつものを厭ふにあらずや
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 われ甚くかれらをにくみてわが仇とす
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 神よねがはくは我をさぐりてわが心をしり 我をこころみてわがもろもろの思念をしりたまへ
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 ねがはくは我によこしまなる途のありやなしやを見て われを永遠のみちに導きたまへ
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
