マルコの福音書 7
1 パリサイ人と或 學者らと、エルサレムより來りてイエスの許に集る。
Jednou za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizejové a učitelé zákona.
2 而して、その弟子たちの中に、潔からぬ手、即ち洗はぬ手にて食事する者のあるを見たり。
Všimli si, že jeho učedníci nedodržují obřad umývání rukou před jídlem a tak porušují židovskou tradici.
3 パリサイ人および凡てのユダヤ人は、古への人の言傳を固く執りて、懇ろに手を洗はねば食はず。
Židé a zvláště znalci zákona úzkostlivě lpěli na zvycích svých předků a nedotkli se jídla dříve, než si pečlivě umyli ruce.
4 また市場より歸りては、まず禊がざれば食はず。このほか酒杯・鉢・銅の器を濯ぐなど、多くの傳を承けて固く執りたり。
A když přišli z trhu, vždy se umyli celí, než se pustili do přípravy pokrmů. Stejně pečliví byli i při omývání číší, džbánů a kuchyňského nádobí. Už po staletí dodržovali mnoho podobných předpisů.
5 パリサイ人および學者らイエスに問ふ『なにゆゑ汝の弟子たちは、古への人の言傳に遵ひて歩まず、潔からぬ手にて食事するか』
Teď tedy dotírali na Ježíše: „Proč tvoji učedníci nedodržují zvyky našich předků a jedí neumytýma rukama?“
6 イエス言ひ給ふ『イザヤは汝ら僞善者につきて能く預言せり。「この民は口唇にて我を敬ふ、されどその心は我に遠ざかる。
„Pokrytci!“odrazil je. „Pravdivě o vás řekl Izajáš: ‚Ústa mají plná Boha, ale srdce prázdné.
7 ただ徒らに我を拜む、人の訓誡を教とし教へて」と録したり。
Jejich obřady jsou k ničemu, jejich učení nic než lidské výmysly.‘
8 なんぢらは神の誡命を離れて、人の言傳を固く執る』
Opomíjíte skutečné Boží příkazy a nahrazujete je svými předpisy.
9 また言ひたまふ『汝 等はおのれの言傳を守らんとて、能くも神の誡命を棄つ。
Vždyť vy vlastně rušíte Boží zákon ve jménu svých tradic.
10 即ちモーセは「なんぢの父、なんぢの母を敬へ」といひ「父また母を詈る者は、必ず殺さるべし」といへり。
Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.‘K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti.
11 然るに汝らは「人もし父また母にむかひ、我が汝に對して負ふ所のものは、コルバン即ち供物なりと言はば可し」と言ひて、
Vy však připouštíte, aby člověk zanedbával své rodiče, kteří potřebují pomoc, jestliže má výmluvu: ‚Nemohu se o vás postarat, protože to, co z mého výdělku mělo patřit vám, jsem odevzdal jako příspěvek v chrámu.‘
12 そののち人をして、父また母に事ふること無からしむ。
13 かく汝らの傳へたる言傳によりて、神の言を空しうし、又おほく此の類の事をなしをるなり』
Tak stavíte svoje názory nad Boží zákon. A to je jenom jeden příklad z mnoha.“
14 更に群衆を呼び寄せて言ひ給ふ『なんぢら皆われに聽きて悟れ。
Pak k sobě přivolal zástup lidí a řekl jim:
15 外より人に入りて、人を汚し得るものなし、されど人より出づるものは、これ人を汚すなり』
„Poslouchejte mě a snažte se porozumět. To, co sníte, nemůže nijak ublížit vaší duši; ničíte ji však, když se zabýváte nečistými a zlými myšlenkami a šíříte je kolem sebe.“
16 [なし]
17 イエス群衆を離れて家に入り給ひしに、弟子たち其の譬を問ふ。
Když potom vešel do nějakého domu, aby si odpočinul, začali se ho učedníci vyptávat na význam toho, co právě řekl.
18 彼らに言ひ給ふ『なんぢらも然か悟なきか、外より人に入る物の、人を汚しえぬを悟らぬか、
„Ani vy tomu nerozumíte?“divil se Ježíš. „Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl?
19 これ心には入らず、腹に入りて厠におつるなり』かく凡ての食物を潔しとし給へり。
Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“
20 また言ひたまふ『人より出づるものは、これ人を汚すなり。
K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra.
21 それ内より、人の心より、惡しき念いづ、即ち淫行・竊盜・殺人、
Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost,
22 姦淫・慳貪・邪曲・詭計・好色・嫉妬・誹謗・傲慢・愚痴。
nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti.
23 すべて此 等の惡しき事は、内より出でて人を汚すなり』
To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“
24 イエス起ちて此處を去り、ツロの地方に往き、家に入りて人に知られじとし給ひたれど、隱るること能はざりき。
Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam.
25 ここに穢れし靈に憑かれたる稚なき娘をもてる女、ただちにイエスの事をきき、來りて御足の許に平伏す。
Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka.
26 この女はギリシヤ人にて、スロ・フェニキヤの生なり。その娘より惡鬼を逐ひ出し給はんことを請ふ。
Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru.
27 イエス言ひ給ふ『まづ子供に飽かしむべし、子供のパンをとりて小狗に投げ與ふるは善からず』
Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“
28 女こたへて言ふ『然り、主よ、食卓の下の小狗も子供の食屑を食ふなり』
Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“
29 イエス言ひ給ふ『なんぢ此の言によりて［安んじ］往け、惡鬼は既に娘より出でたり』
„Když to vidíš tak, “řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“
30 をんな家に歸りて見るに、子は寢臺の上に臥し、惡鬼は既に出でたり。
Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.
31 イエスまたツロの地方を去りて、シドンを過ぎ、デカポリスの地方を經て、ガリラヤの海に來り給ふ。
Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí.
32 人々、耳聾にして物 言ふこと難き者を連れ來りて、之に手をおき給はんことを願ふ。
Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil.
33 イエス群衆の中より、彼をひとり連れ出し、その兩耳に指をさし入れ、また唾して其の舌に觸り、
Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.)
34 天を仰ぎて嘆じ、その人に對ひて『エパタ』と言ひ給ふ、ひらけよとの意なり。
Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“
35 かくてその耳ひらけ、舌の縺ただちに解け、正しく物いへり。
V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit.
36 イエス誰にも告ぐなと人々を戒めたまふ。されど戒むるほど反つて愈々 言ひ弘めたり。
Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali.
37 また甚だしく打驚きて言ふ『かれの爲しし事は皆よし、聾者をも聞えしめ、唖者をも物いはしむ』
Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“
