Proverbi 10
1 LE sentenze di Salomone. Il figliuol savio rallegra il padre; Ma il figliuolo solto [è] il cordoglio di sua madre.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 I tesori d'empietà non giovano; Ma la giustizia riscuote da morte.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 Il Signore non lascerà aver fame all'anima del giusto; Ma egli sovverte la sostanza degli empi.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 La man rimessa fa impoverire; Ma la mano de' diligenti arricchisce.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Chi raccoglie nella state [è] un figliuolo avveduto; [Ma] chi dorme nella ricolta [è] un figliuolo che fa vituperio.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Benedizioni [sono] sopra il capo del giusto; Ma la violenza coprirà la bocca degli empi.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 La memoria del giusto [è] in benedizione; Ma il nome degli empi marcirà.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Il savio di cuore riceve i comandamenti; Ma lo stolto di labbra andrà in precipizio.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Chi cammina in integrità cammina in sicurtà; Ma chi perverte le sue vie sarà fiaccato.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Chi ammicca con l'occhio reca molestia; Ma lo stolto di labbra andrà in precipizio.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 La bocca del giusto [è] una fonte viva; Ma la violenza coprirà la bocca degli empi.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 L'odio muove contese; Ma la carità ricopre ogni misfatto.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 La sapienza si trova nelle labbra dell'intendente; Ma il bastone [è] per lo dosso di chi [è] scemo di senno.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 I savi ripongono [appo loro] la scienza; Ma la bocca dello stolto [è] una ruina vicina.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Le facoltà del ricco [son] la sua forte città; [Ma] la povertà de' bisognosi [è] il loro spavento.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Le opere de' giusti [sono] a vita; [Ma] quello che l'empio produce [è] a peccato.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Chi osserva l'ammaestramento [è] un cammino a vita; Ma chi lascia la correzione fa traviare.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Chi copre l'odio [è uomo di] labbra bugiarde; E chi sbocca infamia [è] stolto.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 In moltitudine di parole non manca misfatto; Ma chi rattiene le sue labbra [è] prudente.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 La lingua del giusto [è] argento eletto; [Ma] il cuor degli empi [è] ben poca cosa.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Le labbra del giusto pascono molti; Ma gli stolti muoiono per mancamento di senno.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 La benedizione del Signore [è] quella che arricchisce; E la fatica non le sopraggiugne nulla.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 Il commettere scelleratezza [è] allo stolto come uno scherzare; Così [è] la sapienza all'uomo d'intendimento.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Egli avverrà all'empio ciò ch'egli teme; Ma [Iddio] darà a' giusti ciò che desiderano.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Come il turbo passa via [di subito], così l'empio non [è più]; Ma il giusto [è] un fondamento perpetuo.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Quale [è] l'aceto a' denti, e il fumo agli occhi, Tale [è] il pigro a quelli che lo mandano.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 Il timor del Signore accresce i giorni; Ma gli anni degli empi saranno scorciati.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 L'aspettar de' giusti [è] letizia; Ma la speranza degli empi perirà.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 La via del Signore [è] una fortezza all'[uomo] intiero; Ma [ella è] spavento agli operatori d'iniquità.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Il giusto non sarà giammai in eterno scrollato; Ma gli empi non abiteranno la terra.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 La bocca del giusto produce sapienza; Ma la lingua perversa sarà troncata.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Le labbra del giusto conoscono ciò che [è] gradevole; Ma la bocca dell'empio [non è altro che] perversità.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
