Giobbe 22
1 Elifaz il Temanita prese a dire:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Può forse l'uomo giovare a Dio, se il saggio giova solo a se stesso?
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Quale interesse ne viene all'Onnipotente che tu sia giusto o che vantaggio ha, se tieni una condotta integra?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Forse per la tua pietà ti punisce e ti convoca in giudizio?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 O non piuttosto per la tua grande malvagità e per le tue iniquità senza limite?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Senza motivo infatti hai angariato i tuoi fratelli e delle vesti hai spogliato gli ignudi.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Non hai dato da bere all'assetato e all'affamato hai rifiutato il pane,
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 la terra l'ha il prepotente e vi abita il tuo favorito.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Le vedove hai rimandato a mani vuote e le braccia degli orfani hai rotto.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Ecco perché d'intorno a te ci sono lacci e un improvviso spavento ti sorprende.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Tenebra è la tua luce e più non vedi e la piena delle acque ti sommerge.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Ma Dio non è nell'alto dei cieli? Guarda il vertice delle stelle: quanto sono alte!
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 E tu dici: «Che cosa sa Dio? Può giudicare attraverso la caligine?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Le nubi gli fanno velo e non vede e sulla volta dei cieli passeggia».
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Vuoi tu seguire il sentiero d'un tempo, gia battuto da uomini empi,
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 che prima del tempo furono portati via, quando un fiume si era riversato sulle loro fondamenta?
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Dicevano a Dio: «Allontànati da noi! Che cosa ci può fare l'Onnipotente?».
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Eppure egli aveva riempito le loro case di beni, anche se i propositi degli empi erano lontani da lui.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 I giusti ora vedono e ne godono e l'innocente si beffa di loro:
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 «Sì, certo è stata annientata la loro fortuna e il fuoco ne ha divorati gli avanzi!».
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Su, riconcìliati con lui e tornerai felice, ne riceverai un gran vantaggio.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Accogli la legge dalla sua bocca e poni le sue parole nel tuo cuore.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Se ti rivolgerai all'Onnipotente con umiltà, se allontanerai l'iniquità dalla tua tenda,
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 se stimerai come polvere l'oro e come ciottoli dei fiumi l'oro di Ofir,
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 allora sarà l'Onnipotente il tuo oro e sarà per te argento a mucchi.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Allora sì, nell'Onnipotente ti delizierai e alzerai a Dio la tua faccia.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Lo supplicherai ed egli t'esaudirà e tu scioglierai i tuoi voti.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Deciderai una cosa e ti riuscirà e sul tuo cammino splenderà la luce.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Egli umilia l'alterigia del superbo, ma soccorre chi ha gli occhi bassi.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 Egli libera l'innocente; tu sarai liberato per la purezza delle tue mani.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
