Isaia 3

1 Ecco infatti, il Signore, Dio degli eserciti, toglie a Gerusalemme e a Giuda ogni genere di sostegno, ogni riserva di pane e ogni sostentamento d'acqua,

Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,

2 il prode e il guerriero, il giudice e il profeta, l'indovino e l'anziano,

Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,

3 il capo di una cinquantina e il notabile, il consigliere e il mago sapiente e l'esperto di incantesimi.

Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,

4 Io metterò come loro capi ragazzi, monelli li domineranno.

A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.

5 Il popolo userà violenza: l'uno contro l'altro, individuo contro individuo; il giovane tratterà con arroganza l'anziano, lo spregevole, il nobile.

I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.

6 Poiché uno afferra l'altro nella casa del padre: «Tu hai un mantello: sii nostro capo; prendi in mano questa rovina!».

Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.

7 Ma quegli si alzerà in quel giorno per dire: «Non sono un medico; nella mia casa non c'è pane né mantello; non mi ponete a capo del popolo!».

Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.

8 Certo, Gerusalemme va in rovina e Giuda crolla, perché la loro lingua e le loro opere sono contro il Signore, fino ad offendere la vista della sua maestà divina.

Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.

9 La loro parzialità verso le persone li condanna ed essi ostentano il peccato come Sòdoma: non lo nascondono neppure; disgraziati! Si preparano il male da se stessi.

Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.

10 Beato il giusto, perché egli avrà bene, mangerà il frutto delle sue opere.

Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.

11 Guai all'empio! Lo colpirà la sventura, secondo i misfatti delle sue mani avrà la mercede.

Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.

12 Il mio popolo! Un fanciullo lo tiranneggia e le donne lo dominano. Popolo mio, le tue guide ti traviano, distruggono la strada che tu percorri.

Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.

13 Il Signore appare per muovere causa, egli si presenta per giudicare il suo popolo.

Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.

14 Il Signore inizia il giudizio con gli anziani e i capi del suo popolo: «Voi avete devastato la vigna; le cose tolte ai poveri sono nelle vostre case.

Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.

15 Qual diritto avete di opprimere il mio popolo, di pestare la faccia ai poveri?». Oracolo del Signore, Signore degli eserciti.

Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.

16 Dice il Signore: «Poiché si sono insuperbite le figlie di Sion e procedono a collo teso, ammiccando con gli occhi, e camminano a piccoli passi facendo tintinnare gli anelli ai piedi,

I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,

17 perciò il Signore renderà tignoso il cranio delle figlie di Sion, il Signore denuderà le loro tempie».

Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.

18 In quel giorno il Signore toglierà l'ornamento di fibbie, fermagli e lunette,

V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,

19 orecchini, braccialetti, veli,

Jablka zlatá a spinadla a čepce,

20 bende, catenine ai piedi, cinture, boccette di profumi, amuleti,

Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,

21 anelli, pendenti al naso,

Prsteny a náčelníky,

22 vesti preziose e mantelline, scialli, borsette,

Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,

23 specchi, tuniche, cappelli e vestaglie.

I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.

24 Invece di profumo ci sarà marciume, invece di cintura una corda, invece di ricci calvizie, invece di vesti eleganti uno stretto sacco, invece di bellezza bruciatura.

A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.

25 «I tuoi prodi cadranno di spada, i tuoi guerrieri in battaglia».

Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.

26 Si alzeranno lamenti e gemiti alle tue porte e tu, disabitata, giacerai a terra.

I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.