Giobbe 12
1 Giobbe allora rispose:
Odpověděv pak Job, řekl:
2 E' vero, sì, che voi siete la voce del popolo e la sapienza morirà con voi!
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3 Anch'io però ho senno come voi, e non sono da meno di voi; chi non sa cose simili?
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4 Ludibrio del suo amico è diventato chi grida a Dio perché gli risponda; ludibrio il giusto, l'integro!
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5 «Per la sventura, disprezzo», pensa la gente prosperosa, «spinte, a colui che ha il piede tremante».
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6 Le tende dei ladri sono tranquille, c'è sicurezza per chi provoca Dio, per chi vuol ridurre Dio in suo potere.
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7 Ma interroga pure le bestie, perché ti ammaestrino, gli uccelli del cielo, perché ti informino,
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8 o i rettili della terra, perché ti istruiscano o i pesci del mare perché te lo faccian sapere.
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9 Chi non sa, fra tutti questi esseri, che la mano del Signore ha fatto questo?
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10 Egli ha in mano l'anima di ogni vivente e il soffio d'ogni carne umana.
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11 L'orecchio non distingue forse le parole e il palato non assapora i cibi?
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12 Nei canuti sta la saggezza e nella vita lunga la prudenza.
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13 In lui risiede la sapienza e la forza, a lui appartiene il consiglio e la prudenza!
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14 Ecco, se egli demolisce, non si può ricostruire, se imprigiona uno, non si può liberare.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15 Se trattiene le acque, tutto si secca, se le lascia andare, devastano la terra.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16 Da lui viene potenza e sagacia, a lui appartiene l'ingannato e l'ingannatore.
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17 Rende stolti i consiglieri della terra, priva i giudici di senno;
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18 scioglie la cintura dei re e cinge i loro fianchi d'una corda.
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19 Fa andare scalzi i sacerdoti e rovescia i potenti.
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20 Toglie la favella ai più veraci e priva del senno i vegliardi.
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21 Sui nobili spande il disprezzo e allenta la cintura ai forti.
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22 Strappa dalle tenebre i segreti e porta alla luce le cose oscure.
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23 Fa grandi i popoli e li lascia perire, estende le nazioni e le abbandona.
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24 Toglie il senno ai capi del paese e li fa vagare per solitudini senza strade,
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25 vanno a tastoni per le tenebre, senza luce, e barcollano come ubriachi.
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
