< מִשְׁלֵי 19 >
טוב-רש הולך בתמו-- מעקש שפתיו והוא כסיל | 1 |
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
גם בלא-דעת נפש לא-טוב ואץ ברגלים חוטא | 2 |
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
אולת אדם תסלף דרכו ועל-יהוה יזעף לבו | 3 |
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
הון--יסיף רעים רבים ודל מרעהו יפרד | 4 |
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
עד שקרים לא ינקה ויפיח כזבים לא ימלט | 5 |
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
רבים יחלו פני-נדיב וכל-הרע לאיש מתן | 6 |
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
כל אחי-רש שנאהו-- אף כי מרעהו רחקו ממנו מרדף אמרים לא- (לו-) המה | 7 |
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
קנה-לב אהב נפשו שמר תבונה למצא-טוב | 8 |
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
עד שקרים לא ינקה ויפיח כזבים יאבד | 9 |
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
לא-נאוה לכסיל תענוג אף כי-לעבד משל בשרים | 10 |
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
שכל אדם האריך אפו ותפארתו עבר על-פשע | 11 |
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
נהם ככפיר זעף מלך וכטל על-עשב רצונו | 12 |
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
הות לאביו בן כסיל ודלף טרד מדיני אשה | 13 |
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
בית והון נחלת אבות ומיהוה אשה משכלת | 14 |
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
עצלה תפיל תרדמה ונפש רמיה תרעב | 15 |
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
שמר מצוה שמר נפשו בוזה דרכיו יומת (ימות) | 16 |
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
מלוה יהוה חונן דל וגמלו ישלם-לו | 17 |
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
יסר בנך כי-יש תקוה ואל-המיתו אל-תשא נפשך | 18 |
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
גרל- (גדל-) חמה נשא ענש כי אם-תציל ועוד תוסף | 19 |
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
שמע עצה וקבל מוסר-- למען תחכם באחריתך | 20 |
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
רבות מחשבות בלב-איש ועצת יהוה היא תקום | 21 |
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
תאות אדם חסדו וטוב-רש מאיש כזב | 22 |
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
יראת יהוה לחיים ושבע ילין בל-יפקד רע | 23 |
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
טמן עצל ידו בצלחת גם-אל-פיהו לא ישיבנה | 24 |
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
לץ תכה ופתי יערם והוכיח לנבון יבין דעת | 25 |
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
משדד-אב יבריח אם-- בן מביש ומחפיר | 26 |
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
חדל-בני לשמע מוסר לשגות מאמרי-דעת | 27 |
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
עד בליעל יליץ משפט ופי רשעים יבלע-און | 28 |
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
נכונו ללצים שפטים ומהלמות לגו כסילים | 29 |
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.