< Zabura 137 >
1 A bakin kogunan Babilon muka zauna muka yi kuka sa’ad da muka tuna da Sihiyona.
Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.
2 A can a kan rassan itatuwa muka rataye garayunmu,
Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.
3 gama a can masu kamunmu suka sa mu yi waƙoƙi, masu ba mu azaba suka nema waƙoƙin farin ciki; suka ce, “Ku rera mana ɗaya daga cikin waƙoƙin Sihiyona!”
A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:
4 Yaya za mu rera waƙoƙin Ubangiji a baƙuwar ƙasa?
Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?
5 In na manta da ke, ya Urushalima, bari hannuna na dama manta da iyawarsa.
Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.
6 Bari harshena yă manne wa rufin bakina in ban tuna da ke ba, in ban so Urushalima farin cikin mafi girma ba.
Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.
7 Ka tuna, ya Ubangiji, abin da mutanen Edom suka yi a ranar da Urushalima ta fāɗi. Suka yi ihu suka ce, “A ragargaza ta, A ragargaza ta har tushenta!”
Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
8 Ya Diyar Babilon, an ƙaddara ke zuwa hallaka, mai farin ciki ne wanda ya sāka miki saboda abin da kika yi mana,
Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.
9 shi da ya ƙwace jariranki ya fyaɗa su a kan duwatsu.
Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.