Psalm 73
1 Nur gut gegen Israel ist Gott, gegen die, so lauteren Herzens sind.
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2 Ich aber, um ein Kleines, so hätten sich meine Füße abgewendet, wie nichts, so wären ausgeglitten meine Tritte.
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3 Denn ich eiferte gegen die sich Rühmenden, ich sah den Frieden der Ungerechten.
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4 Sie sind nicht in Banden, bis zu ihrem Tode; und feist ist ihr Leib.
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5 In der Mühsal des Menschen sind sie nicht, und sind nicht mit dem Menschen geplagt.
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6 Darum ist Übermut ihr Halsband, Gewalttat hüllt sie als Putz.
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 Vor Fett tritt hervor ihr Auge; des Herzens Einbildungen gehen über.
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8 Sie höhnen und reden im Bösen von Plackerei, sie reden aus der Höhe.
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9 Sie setzen in den Himmel ihren Mund, und ihre Zunge geht auf der Erde.
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10 Darum kehrt Sein Volk dahin zurück, und des Wassers Fülle wird ihnen ausgepreßt.
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11 Und sie sprechen: Wie sollte Gott es wissen, und Kunde bei dem Höchsten sein?
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12 Siehe, das sind die Ungerechten, sie sind sorglos im Zeitalter; sie vermehren das Vermögen.
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13 Nur umsonst hielt lauter ich mein Herz, und wusch in Unschuld meine Hände.
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14 Und ich werde jeden Tag geplagt und in den Morgen wird mir Rüge.
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15 Spräche ich: Ich will wie jene reden, siehe, so werde ich treulos an dem Geschlechte Deiner Söhne.
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 Und ich dachte das zu wissen: Mühsal war es in meinen Augen.
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 Bis ich in Gottes Heiligtümer einging und merkte auf ihr Letztes.
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Du stellst sie nur aufs Schlüpfrige und läßt sie in Verstörung fallen.
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 Wie sind sie doch im Augenblick verwüstet, dahingerafft und mit Bestürzung zunichte worden!
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 Wie einen Traum nach dem Erwachen verachtest Du, Herr, beim Aufwachen ihr Bild.
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 Als es in meinem Herzen gor und mich in die Nieren stach;
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 Da ich noch tierisch war und nichts wußte, war ich wie das Vieh bei Dir.
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23 Ich aber war bei Dir beständig, du ergriffst mich bei meiner Rechten,
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24 Nach Deinem Ratschluß führst Du mich und nimmst mich nachher auf in Herrlichkeit.
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25 Wen habe ich im Himmel? Und neben Dir habe keine Lust ich an der Erde.
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26 Verzehrt ist mein Fleisch und mein Herz, Fels meines Herzens, und mein Teil ist Gott in Ewigkeit.
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 Denn siehe, die ferne sind von Dir, vergehen, Du vertilgst alle, die von Dir abbuhlen.
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 Mir aber ist die Nähe Gottes gut. In den Herrn Jehovah setze ich meine Zuversicht, daß alle Deine Werke ich erzähle.
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
