Psalm 41

1 Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids. Wohl dem, der auf den Dürftigen achthat; ihn wird der HERR erretten zur bösen Zeit;

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

2 der HERR wird ihn bewahren und am Leben erhalten; es wird ihm auf Erden wohl ergehen, und du wirst ihn nicht in den Willen seiner Feinde geben.

Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

3 Der HERR wird ihn auf seinem Siechbett erquicken; du machst, daß sein Zustand sich wendet, wenn er krank ist.

Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

4 Ich sprach: HERR, sei mir gnädig, heile meine Seele; denn ich habe an dir gesündigt.

Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

5 Meine Feinde wünschen mir Unglück: Wann wird er sterben, daß sein Name untergeht?

Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

6 Und wenn einer kommt, mich zu besuchen, so redet er Lügen, sein Herz sammelt sich Bosheit; er geht hinaus und spricht davon!

A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

7 Alle, die mich hassen, flüstern miteinander über mich; sie haben mir Böses zugedacht:

Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

8 «Ein Belialsspruch haftet ihm an; wer einmal liegt, steht nicht wieder auf!»

Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

9 Auch mein Freund, dem ich vertraute, der mein Brot aß, hat die Ferse wider mich erhoben.

Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

10 Du aber, HERR, sei mir gnädig und richte mich auf, so will ich es ihnen vergelten.

Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

11 Daran erkenne ich, daß du Gefallen an mir hast, wenn mein Feind nicht über mich triumphieren darf.

Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

12 Mich aber hast du in meiner Unschuld erhalten und lässest mich auf ewig vor deinem Angesicht stehen.

Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

13 Gelobt sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit! Amen, Amen!

Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.