Psalm 34
1 Ein Psalm Davids, da er seine Gebärde verstellete vor Abimelech, der ihn von sich trieb, und er wegging. Ich will den HERRN loben allezeit; sein Lob soll immerdar in meinem Munde sein.
Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
2 Meine Seele soll sich rühmen des HERRN, daß die Elenden hören und sich freuen.
V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
3 Preiset mit mir den HERRN und laßt uns miteinander seinen Namen erhöhen!
Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
4 Da ich den HERRN suchte, antwortete er mir und errettete mich aus aller meiner Furcht.
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
5 Welche ihn ansehen und anlaufen, deren Angesicht wird nicht zuschanden.
Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
6 Da dieser Elende rief, hörete der HERR und half ihm aus allen seinen Nöten.
Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
7 Der Engel des HERRN lagert sich um die her, so ihn fürchten, und hilft ihnen aus.
Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
8 Schmecket und sehet, wie freundlich der HERR ist! Wohl dem, der auf ihn trauet!
Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
9 Fürchtet den HERRN, ihr seine Heiligen; denn die ihn fürchten, haben keinen Mangel.
Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
10 Die Reichen müssen darben und hungern; aber die den HERRN suchen, haben keinen Mangel an irgendeinem Gut.
Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
11 Kommt her, Kinder, höret mir zu! Ich will euch die Furcht des HERRN lehren.
Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
12 Wer ist, der gut Leben begehrt und gerne gute Tage hätte?
Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
13 Behüte deine Zunge vor Bösem und deine Lippen, daß sie nicht falsch reden.
Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
14 Laß vom Bösen und tue Gutes, suche Frieden und jage ihm nach.
Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
15 Die Augen des HERRN sehen auf die Gerechten und seine Ohren auf ihr Schreien.
Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
16 Das Antlitz aber des HERRN stehet über die, so Böses tun, daß er ihr Gedächtnis ausrotte von der Erde.
Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
17 Wenn die (Gerechten) schreien, so höret der HERR und errettet sie aus all ihrer Not.
Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
18 Der HERR ist nahe bei denen, die zerbrochenes Herzens sind, und hilft denen, die zerschlagen Gemüt haben.
Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
19 Der Gerechte muß viel leiden; aber der HERR hilft ihm aus dem allem.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
20 Er bewahret ihm alle seine Gebeine, daß deren nicht eins zerbrochen wird.
Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
21 Den Gottlosen wird das Unglück töten, und die den Gerechten hassen, werden Schuld haben.
Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
