Luc 1
1 Cher Théophile, puisque plusieurs autres ont essayé de rédiger un récit des faits accomplis parmi nous,
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 tels que nous les ont transmis ceux qui en ont été, dès l’origine, témoins oculaires et qui sont devenus ministres de la Parole,
3 j’ai cru devoir, moi aussi, après m’être soigneusement informé de tout, depuis le commencement, t’en écrire une narration suivie,
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 pour que tu reconnaisses la solidité des enseignements que tu as reçus.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 Aux jours d'Hérode, roi de Judée, vivait un prêtre nommé Zaccharie. Il était de la classe d'Abia et sa femme était d'entre les filles d'Aaron. Son nom était Élisabeth.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 Tous deux étaient justes devant Dieu, marchant irréprochables dans tous les commandements et toutes les ordonnances du Seigneur.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 Ils n'avaient point d'enfants; parce qu'Élisabeth était stérile; et tous deux étaient avancés en âge.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 Or, le tour de sa classe étant venu de remplir devant Dieu les fonctions sacerdotales,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 il lui échut par le sort (qui était le mode usité entre les prêtres) d'entrer dans le sanctuaire du Seigneur pour y offrir l'encens.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 Pendant cette heure de l'encens, la foule du peuple restait au dehors et priait.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 Or, à la droite de l'autel de l'encens, apparut à Zaccharie un ange du Seigneur, debout devant lui.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 A sa vue Zaccharie fut troublé, et la crainte le saisit.
Zachariáš se vyděsil.
13 «Ne crains point, Zaccharie, lui dit l'ange; car ta prière a été exaucée et ta femme Élisabeth t'enfantera un fils; tu lui donneras le nom de Jean.
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 Il sera ta joie et ton allégresse, et beaucoup se réjouiront de sa naissance. Devant le Seigneur,
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 en effet, il sera grand; il ne devra jamais boire ni vin, ni cervoise; et, tout rempli de l'Esprit saint dès les entrailles de sa mère,
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 il ramènera au Seigneur leur Dieu, de nombreux enfants d'Israël.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 Lui-même, dans l'esprit et la vertu d'Élie, se mettra en marche devant le Seigneur, afin de faire revivre dans les enfants le coeur même des aïeux, de ramener les rebelles à la sagesse des justes, et de préparer au Seigneur un peuple bien disposé.» —
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 «A quoi reconnaîtrai-je cela, dit à l'ange Zaccharie, car je suis moi-même un vieillard, et ma femme est avancée en âge.»
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 L'ange lui répondit par ces paroles: «Je suis, Gabriel qui me tiens devant Dieu. Et j'ai été envoyé pour te parler et t'annoncer cette Bonne Nouvelle.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 Et à cause de ton manque de foi en mes paroles, qui s'accompliront en leur temps, voilà que tu seras muet et ne pourras parler jusqu'au jour où ces choses arriveront.»
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 Le peuple cependant attendait Zaccharie, et s'étonnait de le voir s'attarder dans le sanctuaire.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 Lorsqu'il sortit, il lui fut impossible de leur parler; on comprit qu'il avait eu une vision dans le sanctuaire. Lui-même le leur faisait entendre par signes. Zaccharie resta sourd-muet.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 Quand la période de ses fonctions fut terminée, il retourna en sa maison;
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 ce fut alors que sa femme Élisabeth devint enceinte. Pendant cinq mois elle vécut dans le secret de sa demeure.
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 «Voilà, disait-elle, ce qu'a fait pour moi le Seigneur en ces jours où il m'a regardée pour mettre fin à mon opprobre parmi les hommes.»
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 Le sixième mois, Dieu envoya l'ange Gabriel dans une ville de Galilée, appelée Nazareth,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 vers une vierge, fiancée à un homme de la famille de David, nommé Joseph. Le nom de la vierge était Marie.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 L'ange, étant entré où elle était, lui dit: «Salut! une grâce, t'a été faite; le Seigneur est avec toi!»
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 A ces paroles, Marie fut toute troublée; et elle se demandait ce que pouvait être une semblable salutation.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 «Ne crains point, Marie, reprit l'ange, car tu as trouvé grâce près de Dieu.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 Sache que tu vas concevoir en ton sein et enfanter un fils auquel tu donneras le nom de Jésus.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 Il sera grand; on l'appellera: Fils du Très-Haut; à lui le Seigneur Dieu donnera le trône de David son père;
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 Alors Marie dit à l'ange: «Comment cela se fera-t-il, puisque je ne connais point, d’homme?»
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 Et l'ange lui répondit par ces paroles: «L'Esprit saint viendra sur toi, et une puissance du Très-Haut t'enveloppera de son ombre. C'est pourquoi l'Être saint qui doit naître sera appelé Fils de Dieu!
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 Sache également qu'en sa vieillesse, ta parente Élisabeth, elle aussi, a conçu un fils, et que celle que l'on appelait stérile en est déjà à son sixième mois.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 Rien n'est impossible à Dieu.»
38 Alors Marie dit: «Voici la servante du Seigneur. Qu'il me soit fait suivant ta parole.» Et l'ange la quitta.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 En ces jours-là, Marie se hâta de partir, se dirigeant vers le pays des montagnes. Elle alla dans une ville de Juda.
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 En entrant dans la maison de Zaccharie elle salua Élisabeth.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 Et dès qu'Élisabeth eut entendu la salutation de Marie, l'enfant qu'elle portait tressaillit, et elle-même fut remplie d'Esprit saint.
42 «Tu es bénie entre les femmes, s'écria-t-elle en élevant la voix, et le fruit de tes entrailles est béni!
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 D'où me vient que la mère de mon Seigneur vienne me visiter?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 Aussitôt que ta voix, quand tu m'as saluée, a frappé mon oreille, l'enfant a tressailli de joie dans mon sein.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 Bienheureuse celle qui a cru à l'accomplissement de ce qui lui a été dit de la part du Seigneur!»
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 Et Marie dit: «Mon âme magnifie le Seigneur,
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 Et mon esprit est transporté de joie en Dieu mon Sauveur,
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 Parce qu'il a abaissé son regard sur l'humilité de sa servante. Voilà que désormais toutes les générations m'appelleront la bienheureuse,
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 Parce que le Tout-Puissant m'a fait de grandes choses! Son nom est saint,
50 Sa miséricorde se répand de génération en génération Sur ceux qui le craignent.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 Il a déployé la force de son bras, Il a dissipé les pensées des coeurs des superbes,
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 Il a jeté bas de leurs trônes les puissants, Et il a exalté les humbles;
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 Il a comblé de biens les affamés, Et il a renvoyé les riches à vide;
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 Il a secouru Israël son serviteur, Il s'est souvenu de sa miséricorde,
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 Marie séjourna environ trois mois avec Élisabeth, et retourna ensuite en sa maison.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Parvenue au terme de sa grossesse, Élisabeth enfanta un fils.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 Ayant appris que le Seigneur faisait ainsi éclater par elle sa miséricorde, ses voisins et ses parents partagèrent sa joie.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 Le huitième jour, ils vinrent pour la circoncision de l'enfant. Ils lui donnaient le nom de Zaccharie, celui de son père,
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 quand sa mère prit la parole: «Non, dit-elle, il se nommera Jean.» —
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 «Mais, lui dirent les autres, personne dans ta famille ne porte ce nom.»
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 Et l'on demanda au père, par signes, comment il voulait le nommer.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 Alors, se faisant apporter des tablettes, Zaccharie écrivit ceci: «Jean est son nom.» Tout le monde fut surpris.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 Aussitôt la banche de Zaccharie s'ouvrit, sa langue se délia et il se mit à parler et à bénir Dieu.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 Chacun dans le voisinage fut saisi de crainte et, dans la région des montagnes de Judée, il ne fut bruit que de toutes ces choses.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 Chacun en les apprenant les recueillait dans son coeur et disait: «Que sera donc cet enfant?» En effet, la main du Seigneur était avec lui.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 Quant à Zaccharie, son père, il fut rempli d'Esprit saint et il prophétisa en ces termes:
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 «Béni soit le Seigneur, le Dieu d'Israël! Car il a visité son peuple et opéré sa rédemption;
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 Il nous a suscité un Sauveur puissant, De la maison de David, son serviteur.
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
70 (Ainsi qu'il l'avait annoncé par la bouche de ses saints prophètes qui jadis ont vécu.) (aiōn g165)
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 Il nous délivre de nos ennemis, Et de la main de tous ceux qui nous haïssent;
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 Il montre sa miséricorde envers nos pères; Il se souvient de sa sainte alliance;
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 Du serment par lui juré à notre père Abraham; Il nous donne enfin à nous,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 délivrés de la main de nos ennemis, De le servir sans crainte, [de notre vie;
75 De marcher devant lui dans la sainteté et la justice tous les jours
76 Et toi, enfant, tu seras appelé Prophète du Très-Haut; Car tu iras devant le Seigneur; Tu marcheras devant lui pour lui préparer les voies;
77 Tu donneras à son peuple la science du salut, Tu lui diras que ses péchés lui sont remis;
78 Que notre Dieu a des entrailles de miséricorde, Qu'il nous a regardés du haut des cieux, Que le soleil d'Orient se lève;
79 Qu'il illuminera ceux qui sont assis dans les ténèbres et l'ombre de la mort; Qu'il dirigera nos pas dans un chemin de paix.»
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 L'enfant grandissait et son esprit se fortifiait, et jusqu'au jour de sa manifestation à Israël, les déserts furent sa demeure.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
