Job 15
1 Et Eliphaz de Théman reprit et dit:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Un sage répond-il par des propos en l'air, et laisse-t-il la tempête gonfler sa poitrine?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Ses arguments sont-ils des mots qui ne disent rien, et des paroles qui ne sauraient lui servir?…
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Bien plus, tu attentes à la crainte de Dieu, et tu entames la dévotion qui s'élève à lui.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Ta bouche en effet révèle ton crime, quand même tu recours au langage des fourbes;
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 c'est ta bouche, et non moi, qui te condamne, et tes lèvres déposent contre toi.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Es-tu né le premier des humains, et avant les collines fus-tu mis au jour?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Confident des secrets de Dieu, as-tu accaparé la sagesse?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Que sais-tu que nous ne sachions? Qu'as-tu pénétré qui nous soit inconnu?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Il en est parmi nous qui ont vieilli, ont blanchi, par leur âge ont acquis plus de poids que ton père…
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Tiens-tu pour si peu les consolations de Dieu, et la douceur du langage dont on use avec toi?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Où t'emporte ton cœur? d'où viennent ces roulements d'yeux,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 que tu retournes contre Dieu ta fureur, et exhales de ta bouche ces propos?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Qu'est-ce que l'homme, pour être pur? et l'enfant de la femme, pour être juste?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Voici, Il ne fait pas fond sur ses Saints mêmes, et le ciel n'est pas pur à ses yeux…
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Combien moins l'abominable, le pervers, l'homme qui boit l'iniquité comme l'eau?
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Je veux t'instruire! écoute-moi! et que je te dise ce que j'ai vu,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 ce que les sages ont proclamé, sans le cacher, d'après leurs pères:
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 seuls ils étaient maîtres du pays, et nul étranger ne pénétrait chez eux.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Toute sa vie l'impie est tourmenté, et le nombre de ses ans est caché au méchant.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 La voix de l'alarme sonne à ses oreilles: en temps de paix, le destructeur va fondre sur lui!
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Il ne croit plus possible de sortir des ténèbres; c'est à lui que l'épée vise!
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Il court après du pain: Où [en trouverai-je]? il sait qu'il touche au sombre jour qui est prêt;
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 la détresse et l'angoisse l'épouvantent, et l'assaillent comme un roi équipé pour la charge…
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 C'est qu'il étendit sa main contre Dieu, et qu'il brava le Tout-puissant:
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 il Lui livra l'assaut d'un front audacieux, serrant les dos hérissés de ses boucliers.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 C'est qu'il se couvrit le visage de sa graisse, et qu'il entoura ses reins d'embonpoint,
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 et qu'il habite des villes détruites, des maisons inhabitées, destinées à être des ruines.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Son opulence n'est pas durable, et sa richesse n'est point stable, et ses possessions ne s'étendent point dans le pays;
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 il n'échappe point aux ténèbres, la flamme sèche ses rejetons, et il périt par le souffle de Sa bouche.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Qu'il ne se fie pas au mal! il sera déçu! car le mal sera sa rétribution,
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 qui arrivera avant le terme de ses jours; et ses rameaux ne verdiront plus:
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 il est comme la vigne d'où se détache le raisin encore vert, comme l'olivier qui laisse tomber sa fleur.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Oui, la maison de l'impie devient stérile, et le feu dévore le logis de la corruption;
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 ils conçoivent le crime et enfantent la misère, et leur sein tient le mécompte tout prêt.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
