Job 23

1 Et Job prit la parole, et dit:

Tedy odpověděl Job a řekl:

2 Maintenant encore ma plainte est une révolte, et pourtant ma main comprime mes soupirs.

Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

3 Oh! si je savais où le trouver, j'irais jusqu'à son trône,

Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

4 J'exposerais ma cause devant lui, et je remplirais ma bouche de preuves;

Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

5 Je saurais ce qu'il me répondrait, et je comprendrais ce qu'il me dirait.

Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

6 Contesterait-il avec moi dans la grandeur de sa force? Non, seulement il ferait attention à moi.

Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

7 Ce serait alors un juste qui raisonnerait avec lui, et je serais absous pour toujours par mon juge.

Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

8 Voici, si je vais à l'Orient, il n'y est pas; si je vais à l'Occident, je ne le découvre pas.

Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

9 Est-il occupé au Nord, je ne le vois pas. Se cache-t-il au Midi, je ne l'aperçois pas.

By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

10 Il sait la voie que j'ai suivie; qu'il m'éprouve, j'en sortirai comme l'or.

Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

11 Mon pied s'est attaché à ses pas, j'ai gardé sa voie, et je ne m'en suis pas détourné.

Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

12 Je ne me suis point écarté du commandement de ses lèvres, j'ai tenu aux paroles de sa bouche plus qu'à ma provision ordinaire.

Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

13 Mais il n'a qu'une pensée; qui l'en fera revenir? Ce que son âme désire, il le fait.

On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

14 Il achèvera ce qu'il a décidé de moi, et il a dans l'esprit bien d'autres choses pareilles à celle-ci.

A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

15 C'est pourquoi sa présence m'épouvante; quand j'y pense, j'ai peur de lui.

Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

16 Dieu a amolli mon cœur, et le Tout-Puissant m'a épouvanté.

Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

17 Car je n'ai pas été retranché avant l'arrivée des ténèbres, et il n'a pas éloigné de ma face l'obscurité.

Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.