< 2 Samuel 22 >
1 Et David adressa à l'Éternel les paroles de ce cantique, au jour où l'Éternel l'eut délivré de la main de tous ses ennemis, et de la main de Saül.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Il dit: Éternel, mon rocher, ma forteresse et mon libérateur!
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 O Dieu, mon rocher, vers qui je me retire; mon bouclier et la force qui me délivre, ma haute retraite et mon asile! mon Sauveur! tu me garantis de la violence.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Je m'écrie: Loué soit l'Éternel! Et je suis délivré de mes ennemis.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Car les flots de la mort m'avaient environné, les torrents des méchants m'avaient effrayé;
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
6 Les liens du Sépulcre m'avaient environné; les filets de la mort m'avaient surpris. (Sheol )
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol )
7 Dans ma détresse, j'invoquai l'Éternel, je criai à mon Dieu; de son palais il entendit ma voix, et mon cri parvint à ses oreilles.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Alors la terre fut ébranlée et trembla, les fondements des cieux s'agitèrent et s'ébranlèrent, parce qu'il était courroucé.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Une fumée montait de ses narines, et de sa bouche un feu dévorant; il en jaillissait des charbons embrasés.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Il abaissa les cieux, et descendit, ayant l'obscurité sous ses pieds.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Il était monté sur un chérubin et volait; il parut sur les ailes du vent.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Il mit autour de lui les ténèbres comme une tente, des amas d'eaux, des nuées épaisses.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 De la splendeur qui était devant lui, s'embrasèrent des charbons de feu.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 L'Éternel tonna des cieux; le Très-Haut fit retentir sa voix.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Il lança des flèches, et dispersa mes ennemis; il lança des éclairs, et les mit en déroute.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Alors le fond de la mer apparut, et les fondements du monde se découvrirent, par la menace de l'Éternel, par le souffle du vent de sa colère.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Il étendit sa main d'en haut, et me prit; il me tira des grosses eaux.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Il me délivra de mon ennemi puissant, et de mes adversaires qui étaient plus forts que moi.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Ils m'avaient surpris au jour de ma calamité, mais l'Éternel fut mon appui.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Il m'a mis au large; il m'a délivré, parce qu'il a pris son plaisir en moi.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 L'Éternel m'a traité selon ma justice; il m'a rendu selon la pureté de mes mains;
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Car j'ai gardé les voies de l'Éternel, et je n'ai point été infidèle à mon Dieu.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Car toutes ses ordonnances sont devant moi, et je ne m'écarte point de ses statuts.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 J'ai été intègre devant lui, et je me suis gardé de mon iniquité.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Aussi l'Éternel m'a rendu selon ma justice, selon ma pureté à ses yeux.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Avec celui qui est bon, tu es bon; avec l'homme intègre tu es intègre.
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 Avec celui qui est pur, tu te montres pur; mais avec le pervers, tu agis selon sa perversité.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Tu sauves le peuple affligé; mais de ton regard tu abaisses les orgueilleux.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Car tu es ma lampe, ô Éternel! Et l'Éternel fait resplendir mes ténèbres.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Avec toi je fonds sur une troupe; avec mon Dieu je franchis la muraille.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 La voie de Dieu est parfaite, la parole de l'Éternel est éprouvée; il est le bouclier de tous ceux qui se retirent vers lui.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Car qui est Dieu, sinon l'Éternel? Et qui est un rocher, sinon notre Dieu?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Le Dieu qui est ma forteresse assurée, et qui enseigne à l'homme intègre sa voie;
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Qui rend mes pieds semblables à ceux des biches, et m'affermit sur mes hauteurs;
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Qui forme mes mains au combat, et mes bras bandent un arc d'airain.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Tu m'as donné le bouclier de ton salut, et ta bonté m'a fait devenir grand.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Tu élargis le chemin sous mes pas, et mes pieds ne chancellent point.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Je poursuis mes ennemis; je les détruis; et je ne reviens qu'après les avoir exterminés.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Je les consume, je les écrase, et ils ne se relèvent plus; ils tombent sous mes pieds.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Car tu m'as ceint de force pour le combat; tu fais plier sous moi mes adversaires.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Tu fais tourner le dos à mes ennemis devant moi; ceux qui me haïssent, je les détruis.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Ils regardent, et point de libérateur! Ils crient à l'Éternel, mais il ne leur répond point.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Et je les broie comme la poussière de la terre; je les écrase, je les foule comme la boue des rues.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Tu me sauves des dissensions de mon peuple; tu me gardes pour être chef des nations. Le peuple que je ne connaissais pas, m'est assujetti.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Les fils de l'étranger viennent me flatter; dès que leur oreille a entendu, ils se sont soumis.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Les fils de l'étranger défaillent, et sortent tremblants de leurs retraites.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 L'Éternel est vivant! Et béni soit mon rocher! Que Dieu, le rocher de mon salut, soit exalté!
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 Le Dieu qui me donne vengeance, et qui m'assujettit les peuples; qui me fait échapper à mes ennemis.
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 Tu m'élèves au-dessus de mes adversaires, tu me délivres de l'homme violent.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 C'est pourquoi, ô Éternel, je te louerai parmi les nations, et je chanterai ton nom!
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 C'est lui qui délivre magnifiquement son roi, et qui fait miséricorde à son oint, à David et à sa postérité, à jamais!
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.