Psaumes 71
1 En toi, Éternel! j’ai mis ma confiance: que je ne sois jamais confus!
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 Dans ta justice, délivre-moi et fais que j’échappe; incline ton oreille vers moi et sauve-moi.
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 Sois pour moi un rocher d’habitation, afin que j’y entre continuellement; tu as donné commandement de me sauver, car tu es mon rocher et mon lieu fort.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 Mon Dieu! fais-moi échapper de la main du méchant, de la main de l’injuste et de l’oppresseur.
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 Car toi tu es mon attente, Seigneur Éternel! ma confiance dès ma jeunesse.
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 Je me suis appuyé sur toi dès le ventre; c’est toi qui m’as tiré hors des entrailles de ma mère: tu es le sujet continuel de ma louange.
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 Je suis pour plusieurs comme un prodige; mais toi, tu es mon fort refuge.
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 Ma bouche est pleine de ta louange [et] de ta magnificence, tout le jour.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 Ne me rejette pas au temps de [ma] vieillesse; ne m’abandonne pas quand ma force est consumée.
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 Car mes ennemis parlent contre moi, et ceux qui guettent mon âme consultent ensemble,
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 Disant: Dieu l’a abandonné; poursuivez-le et saisissez-le, car il n’y a personne qui le délivre.
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 Ô Dieu! ne te tiens pas loin de moi; mon Dieu, hâte-toi de me secourir!
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 Qu’ils soient honteux, qu’ils soient consumés, ceux qui sont ennemis de mon âme; qu’ils soient couverts d’opprobre et de confusion, ceux qui cherchent mon malheur.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 Mais moi, j’attendrai continuellement, et je redirai sans cesse toutes tes louanges.
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 Ma bouche racontera tout le jour ta justice [et] ton salut, car je n’en connais pas l’énumération.
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 J’irai dans la puissance du Seigneur Éternel; je ferai mention de ta justice, de la tienne seule.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 Ô Dieu! tu m’as enseigné dès ma jeunesse; et jusqu’ici j’ai annoncé tes merveilles.
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 Et aussi, jusqu’à la vieillesse et aux cheveux blancs, ô Dieu! ne m’abandonne pas, jusqu’à ce que j’annonce ton bras à [cette] génération, ta puissance à tous ceux qui viendront.
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 Et ta justice, ô Dieu! est haut élevée. Toi qui as fait de grandes choses, ô Dieu! qui est comme toi?
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 Toi qui nous as fait voir de nombreuses et amères détresses, tu nous redonneras la vie, et tu nous feras remonter hors des profondeurs de la terre.
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 Tu multiplieras ma grandeur, et tu te tourneras, tu me consoleras.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 Aussi, mon Dieu, je te célébrerai avec le luth, [je louerai] ta vérité; je chanterai tes louanges avec la harpe, ô Saint d’Israël!
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 Mes lèvres, et mon âme, que tu as rachetée, exulteront quand je chanterai tes louanges.
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 Ma langue aussi redira tout le jour ta justice; car ils seront honteux, car ils seront confondus, ceux qui cherchent mon malheur.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
