Psaumes 74
1 Pour instruire. D’Asaph. Pourquoi, ô Dieu, [nous] as-tu rejetés pour toujours, [et] ta colère fume-t-elle contre le troupeau de ta pâture?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Souviens-toi de ton assemblée, que tu as acquise autrefois, que tu as rachetée pour être la portion de ton héritage, – de la montagne de Sion, où tu as habité.
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Élève tes pas vers les ruines perpétuelles; l’ennemi a tout saccagé dans le lieu saint.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Tes adversaires rugissent au milieu des lieux assignés pour ton service; ils ont mis leurs signes pour signes.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 Un homme se faisait connaître quand il élevait la hache dans l’épaisseur de la forêt;
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 Et maintenant, avec des cognées et des marteaux, ils brisent ses sculptures toutes ensemble.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 Ils ont mis le feu à ton sanctuaire, ils ont profané par terre la demeure de ton nom;
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 Ils ont dit en leur cœur: Détruisons-les tous ensemble. Ils ont brûlé tous les lieux assignés [pour le service] de Dieu dans le pays.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 Nous ne voyons plus nos signes; il n’y a plus de prophète, et il n’y a personne avec nous qui sache jusques à quand.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 Jusques à quand, ô Dieu! l’adversaire dira-t-il des outrages? L’ennemi méprisera-t-il ton nom à jamais?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Pourquoi détournes-tu ta main, et ta droite? [Tire-la] de ton sein: détruis!
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Et Dieu est d’ancienneté mon roi, opérant des délivrances au milieu de la terre.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Tu as fendu la mer par ta puissance, tu as brisé les têtes des monstres sur les eaux;
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Tu as écrasé les têtes du léviathan, tu l’as donné pour pâture au peuple, – aux bêtes du désert.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Tu as fait sortir la source et le torrent; tu as séché les grosses rivières.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 À toi est le jour, à toi aussi la nuit; toi tu as établi la lune et le soleil.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Tu as posé toutes les bornes de la terre; l’été et l’hiver, c’est toi qui les as formés.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Souviens-toi de ceci, que l’ennemi a outragé l’Éternel! et qu’un peuple insensé a méprisé ton nom.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Ne livre pas à la bête sauvage l’âme de ta tourterelle; n’oublie pas à jamais la troupe de tes affligés.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Regarde à l’alliance! Car les lieux ténébreux de la terre sont pleins d’habitations de violence.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Que l’opprimé ne s’en retourne pas confus; que l’affligé et le pauvre louent ton nom.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Lève-toi, ô Dieu! plaide ta cause, souviens-toi des outrages que te fait tous les jours l’insensé.
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 N’oublie pas la voix de tes adversaires: le tumulte de ceux qui s’élèvent contre toi monte continuellement.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
