Psaumes 62

1 Au chef de musique. Sur Jeduthun. Psaume de David. Sur Dieu seul mon âme se repose paisiblement; de lui vient mon salut.

Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

2 Lui seul est mon rocher et mon salut, ma haute retraite; je ne serai pas beaucoup ébranlé.

Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

3 Jusques à quand vous jetterez-vous sur un homme, [et chercherez]-vous tous à le renverser comme une muraille qui penche, comme un mur qui va crouler?

Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

4 Ils ne consultent que pour [le] précipiter de son élévation; ils prennent plaisir au mensonge; ils bénissent de leur bouche, et intérieurement ils maudissent. (Sélah)

Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)

5 Mais toi, mon âme, repose-toi paisiblement sur Dieu; car mon attente est en lui.

Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

6 Lui seul est mon rocher et mon salut, ma haute retraite: je ne serai pas ébranlé.

Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

7 Sur Dieu [reposent] mon salut et ma gloire; le rocher de ma force, mon refuge, est en Dieu.

V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

8 Peuple, – confiez-vous en lui en tout temps, répandez votre cœur devant lui: Dieu est notre refuge. (Sélah)

Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)

9 Les fils des gens du commun ne sont que vanité, les fils des grands ne sont que mensonge: placés dans la balance, ils montent ensemble plus [légers] que la vanité.

Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

10 N’ayez pas confiance dans l’oppression, et ne mettez pas un vain espoir dans la rapine; si les biens augmentent, n’y mettez pas votre cœur.

Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

11 Dieu a parlé une fois; … deux fois j’ai entendu ceci, que la force est à Dieu.

Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,

12 Et à toi, Seigneur, est la bonté; car toi tu rends à chacun selon son œuvre.

A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.