Proverbes 8
1 La sagesse ne crie-t-elle pas, et l’intelligence ne fait-elle pas retentir sa voix?
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2 Au sommet des hauteurs, sur le chemin, aux carrefours, elle se tient debout.
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3 À côté des portes, à l’entrée de la ville, là où l’on passe pour entrer, elle crie:
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4 À vous, hommes, je crie, et ma voix [s’adresse] aux fils des hommes!
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5 Vous, simples, comprenez la prudence, et vous, sots, comprenez ce qu’est le sens.
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6 Écoutez, car je dirai des choses excellentes, et l’ouverture de mes lèvres [prononcera] des choses droites;
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7 car mon palais méditera la vérité, et la méchanceté sera une abomination pour mes lèvres.
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8 Toutes les paroles de ma bouche sont selon la justice, il n’y a rien en elles de pervers ni de tortueux;
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9 elles sont toutes claires pour celui qui a de l’intelligence, et droites pour ceux qui ont trouvé la connaissance.
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10 Recevez mon instruction, et non pas de l’argent, et la connaissance plutôt que l’or fin choisi;
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11 car la sagesse est meilleure que les rubis, et rien de ce qui fait nos délices ne l’égale.
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12 Moi, la sagesse, je demeure avec la prudence, et je trouve la connaissance [qui vient] de la réflexion.
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13 La crainte de l’Éternel, c’est de haïr le mal. Je hais l’orgueil et la hauteur, et la voie d’iniquité, et la bouche perverse.
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14 À moi le conseil et le savoir-faire; je suis l’intelligence; à moi la force.
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15 Par moi les rois règnent, et les princes statuent la justice.
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16 Par moi les chefs dominent, et les nobles, tous les juges de la terre.
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17 J’aime ceux qui m’aiment; et ceux qui me recherchent me trouveront.
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18 Avec moi sont les richesses et les honneurs, les biens éclatants et la justice.
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19 Mon fruit est meilleur que l’or fin, même que l’or pur; et mon revenu [meilleur] que l’argent choisi.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20 Je marche dans le chemin de la justice, au milieu des sentiers de juste jugement,
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21 pour faire hériter les biens réels à ceux qui m’aiment, et pour remplir leurs trésors.
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22 L’Éternel m’a possédée au commencement de sa voie, avant ses œuvres d’ancienneté.
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23 Dès l’éternité je fus établie, dès le commencement, dès avant les origines de la terre.
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24 Quand il n’y avait pas d’abîmes, j’ai été enfantée, quand il n’y avait pas de sources pleines d’eaux.
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25 Avant que les montagnes soient établies sur leurs bases, avant les collines, j’ai été enfantée,
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26 lorsqu’il n’avait pas encore fait la terre et les campagnes, et le commencement de la poussière du monde.
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27 Quand il disposait les cieux, j’étais là; quand il ordonnait le cercle qui circonscrit la face de l’abîme,
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28 quand il établissait les nuées en haut, quand il affermissait les sources des abîmes,
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29 quand il imposait son décret à la mer, afin que les eaux n’outrepassent point son commandement, quand il décrétait les fondements de la terre:
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30 j’étais alors à côté de lui son nourrisson, j’étais ses délices tous les jours, toujours en joie devant lui,
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31 me réjouissant en la partie habitable de sa terre, et mes délices étaient dans les fils des hommes.
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32 Maintenant donc, fils, écoutez-moi: bienheureux ceux qui gardent mes voies!
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33 Écoutez l’instruction, et soyez sages, et ne la rejetez point.
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34 Bienheureux l’homme qui m’écoute, veillant à mes portes tous les jours, gardant les poteaux de mes entrées!
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35 Car celui qui m’a trouvée a trouvé la vie, et acquiert faveur de la part de l’Éternel;
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36 mais celui qui pèche contre moi fait tort à son âme; tous ceux qui me haïssent aiment la mort.
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
