Proverbes 17
1 Mieux vaut un morceau sec et la paix, qu’une maison pleine de viandes de sacrifices et des querelles.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Un serviteur sage gouvernera le fils qui fait honte, et il aura part à l’héritage au milieu des frères.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Le creuset est pour l’argent, et le fourneau pour l’or; mais l’Éternel éprouve les cœurs.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Celui qui fait le mal est attentif à la lèvre d’iniquité; le menteur prête l’oreille à la langue pernicieuse.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Qui se moque du pauvre outrage celui qui l’a fait; qui se réjouit de la calamité ne sera pas tenu pour innocent.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 La couronne des vieillards, ce sont les fils des fils, et la gloire des fils, ce sont leurs pères.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 La parole excellente ne convient point à un homme vil; combien moins [sied] à un prince la lèvre menteuse.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Le présent est une pierre précieuse aux yeux de celui qui le possède; de quelque côté qu’il se tourne, il réussit.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Celui qui couvre une transgression cherche l’amour, mais celui qui répète une chose divise les intimes amis.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 La répréhension fait plus d’impression sur l’homme intelligent que 100 coups sur le sot.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 L’inique ne cherche que rébellion; mais un messager cruel sera envoyé contre lui.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Qu’un homme rencontre une ourse privée de ses petits, plutôt qu’un sot dans sa folie!
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Le mal ne quittera point la maison de celui qui rend le mal pour le bien.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Le commencement d’une querelle, c’est comme quand on laisse couler des eaux; avant que la dispute s’échauffe, va-t’en.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Celui qui justifie le méchant et celui qui condamne le juste sont tous deux en abomination à l’Éternel.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Pourquoi donc le prix dans la main d’un sot pour acheter la sagesse, alors qu’il n’a point de sens?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 L’ami aime en tout temps, et un frère est né pour la détresse.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 L’homme dépourvu de sens frappe dans la main, s’engageant comme caution vis-à-vis de son prochain.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Qui aime les contestations aime la transgression; qui hausse son portail cherche la ruine.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Celui qui est pervers de cœur ne trouve pas le bien; et celui qui use de détours avec sa langue tombe dans le mal.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Celui qui engendre un sot [l’engendre] pour son chagrin; et le père d’un homme vil ne se réjouira pas.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Le cœur joyeux fait du bien à la santé, mais un esprit abattu dessèche les os.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Le méchant prend de [son] sein un présent pour faire dévier les sentiers du jugement.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 La sagesse est en face de l’homme intelligent, mais les yeux du sot sont au bout de la terre.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Un fils insensé est un chagrin pour son père et une amertume pour celle qui l’a enfanté.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Il n’est pas bon de punir le juste, et de frapper les nobles à cause de [leur] droiture.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Celui qui a de la connaissance retient ses paroles, et un homme qui a de l’intelligence est d’un esprit froid.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Même le fou qui se tait est réputé sage, – celui qui ferme ses lèvres, un homme intelligent.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
