Proverbs 17
1 Betere is a drie mussel with ioye, than an hous ful of sacrifices with chidyng.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 A wijs seruaunt schal be lord of fonned sones; and he schal departe eritage among britheren.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 As siluer is preued bi fier, and gold is preued bi a chymnei, so the Lord preueth hertis.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 An yuel man obeieth to a wickid tunge; and a fals man obeieth to false lippis.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 He that dispisith a pore man, repreueth his maker; and he that is glad in the fallyng of another man, schal not be vnpunyschid.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 The coroun of elde men is the sones of sones; and the glorie of sones is the fadris of hem.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Wordis wel set togidere bisemen not a fool; and a liynge lippe bicometh not a prince.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 A preciouse stoon moost acceptable is the abiding of hym that sekith; whidur euere he turneth hym silf, he vndurstondith prudentli.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 He that helith trespas, sekith frenschipis; he that rehersith bi an hiy word, departith hem, that ben knyt togidere in pees.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 A blamyng profitith more at a prudent man, than an hundryd woundis at a fool.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Euere an yuel man sekith stryues; forsothe a cruel aungel schal be sent ayens hym.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 It spedith more to meete a femal bere, whanne the whelpis ben rauyschid, than a fool tristynge to hym silf in his foli.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Yuel schal not go a wei fro the hous of hym, that yeldith yuels for goodis.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 He that leeueth watir, is heed of stryues; and bifor that he suffrith wrong, he forsakith dom.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Bothe he that iustifieth a wickid man, and he that condempneth a iust man, euer ethir is abhomynable at God.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 What profitith it to a fool to haue richessis, sithen he mai not bie wisdom? He that makith his hous hiy, sekith falling; and he that eschewith to lerne, schal falle in to yuels.
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 He that is a frend, loueth in al tyme; and a brother is preuyd in angwischis.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 A fonned man schal make ioie with hondis, whanne he hath bihiyt for his frend.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 He that bithenkith discordis, loueth chidingis; and he that enhaunsith his mouth, sekith fallyng.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 He that is of weiward herte, schal not fynde good; and he that turneth the tunge, schal falle in to yuel.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 A fool is borun in his schenschipe; but nether the fadir schal be glad in a fool.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 A ioiful soule makith likinge age; a sorewful spirit makith drie boonys.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 A wickid man takith yiftis fro the bosum, to mys turne the pathis of doom.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Wisdom schyneth in the face of a prudent man; the iyen of foolis ben in the endis of erthe.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 A fonned sone is the ire of the fadir, and the sorewe of the modir that gendride hym.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 It is not good to brynge in harm to a iust man; nether to smyte the prince that demeth riytfuli.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 He that mesurith his wordis, is wijs and prudent; and a lerud man is of preciouse spirit.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Also a foole, if he is stille, schal be gessid a wijs man; and, if he pressith togidre hise lippis, he `schal be gessid an vndurstondynge man.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
